Žádné masky
Sněmovna asi neumožní demonstrantům zakrývat si obličej
28.04.2016 20:01
Sněmovna asi neumožní účastníkům veřejných shromáždění zakrývat si obličej, jak v novele shromažďovacího zákona navrhla vláda. Neschválí zřejmě ani návrh Úsvitu na uzákonění akreditací novinářů na veřejná shromáždění a požadavek Martina Plíška (TOP 09) na omezení pro pamětní místa. Vyplývá to z doporučení, který dal poslancům k pozměňovacím návrhům k předloze ústavně-právní výbor. Sněmovní plénum by měla o podobě novely rozhodovat v květnu.
Zakrytí obličeje by chtěla vláda umožnit v případech, kdy to povolí policisté nebo úředníci a kdy to poslouží ke splnění účelu shromáždění a neohrozí veřejný pořádek. Důvodová zpráva zmiňuje masky parodovaných politiků, mluvilo se taky o karnevalových průvodech. Poslanci ale soudí, že účastníci veřejných shromáždění by měli zůstat identifikovatelní.
Do zákona by se dál například neměla dostat takzvaná spontánní shromáždění, která z podstaty nelze předem ohlašovat úřadům. Poslanci poukazují na možné obcházení zákona. Policisté by při veřejných shromážděních měli mít stejné pravomoci jako mají obecní úředníci. Úředníci mohou akci například i rozpustit. Poslanci z výboru taky chtějí zachovat současné znění zákona ohledně svolavatele shromáždění, aby jím nemohl být například jakýkoli cizinec nebo nezletilý člověk.
Pouze zástupce Úsvitu ve výboru Marek Černoch podpořil návrh této strany, podle kterého by se novináři, kteří by se chtěli zpravodajsky účastnit veřejných shromáždění, museli v předstihu akreditovat u svolavatele. V opačném případě by si měli sami zajistit ochrannou službu. Proti se postavil i náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. "Návrh vytváří prostor pro neakreditování nepohodlných, a tím omezování svobody tisku," uvedl. Úsvit taky chce, aby policie musela po shromáždění poskytnout svolavateli osvědčení o tom, zda bylo pokojné, a údaj s počtem účastníků. Osvědčení by policisté navíc vydali jako tiskovou zprávu. Na plénu tento návrh patrně neuspěje.
Poslanci zřejmě nepodpoří ani Plíškům návrh, aby některá pamětní místa sloužila ve dny státních svátků pouze k jejich připomenutí. Návrh by měl podle autora zabránit tomu, aby v budoucnu někdo znemožnil důstojné oslavy významných dnů, jako se to podle něho stalo loni 17. listopadu na Albertově. Tehdy kvůli shromáždění na podporu prezidenta Miloše Zemana nemohli na místo studenti. Ve výboru úpravu podpořili jen Plíšek a Pavla Golasowská z vládní KDU-ČSL.
Obecní úřady
Další novinky ve vládní předloze by se dotkly zejména obecních úřadů, kterým se veřejné akce ohlašují. Norma by měla radnicím umožnit, aby například blíže vymezily místo shromáždění, jeho délku nebo další podmínky pro zajištění pořádku.
Úprava shromažďovacího zákona se týká případů, kdy je na jedno místo a ve stejný čas nahlášeno více shromáždění. Nyní se musejí pořadatelé jednotlivých akcí dohodnout, a když to neudělají, úřady zakážou shromáždění, které bylo nahlášeno později. Novela by radnicím umožnila stanovit podmínky pro svolavatele tak, aby se třeba na jednom velkém náměstí mohlo uskutečnit víc shromáždění najednou. Novela také upřesňuje procesy a pravomoci k rozpuštění shromáždění.
Svolavatel by měl nově výslovnou povinnost být přítomen na akci, kterou oznámil. Úprava směřuje k omezení účelově oznamovaných shromáždění, která se potom reálně nekonají.
Další změna se týká zákazu demonstrací u míst, kde zasedají zákonodárné sbory. Nyní je to ve stometrovém okruhu, nově by se do přílohy zákona měly dostat konkrétní malostranské ulice u budov Sněmovny a Senátu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.