Sněmovna je pro zdanění náhrad církvím, rozhodne asi Ústavní soud

Domácí
23. 1. 2019 11:51
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka na schůzi Poslanecké sněmovny.
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka na schůzi Poslanecké sněmovny.

Církve zřejmě budou muset danit peněžité náhrady, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Předpokládá to novela poslanců KSČM, kterou ve středu schválila Sněmovna. Zdanění náhrad, které patřilo k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD, nyní posoudí Senát. Opozice i komunisté očekávají, že spor o zdanění skončí u Ústavního soudu. Podle zástupce České biskupské konference je novela vítězstvím populismu nad zdravým rozumem a právním státem.

Stát by měl náhrady danit podle schváleného znění novely od příštího roku. Pro předlohu hlasovalo 106 ze 172 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Proti hlasovalo 56 poslanců z řad ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Očekává se, že Senát předlohu zamítne. Dolní komora by se jí v takovém případě zabývala znovu.

Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Podporovatelé novely také tvrdí, že zákon vytvořil v restitucích nerovnost, když ostatní restituční normy byly jen o zmírnění majetkových křivd, které vznikly za komunistické totality po roce 1948. "Jsem přesvědčen o tom, že všechny příjmy mají být zdaněny," řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.

Pravice ve Sněmovně neprosadila návrh TOP 09 na zamítnutí sporné předlohy. Její schválení zástupci opozice označili jako pošlapávání právního státu, hřích proti ústavě a úlitbu vlády ANO a ČSSD komunistům. Opozice míní, že restituce byly součástí vyrovnání státu s komunistickou minulostí a že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které v minulosti uzavřel stát s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním.

"Náhrady byly za férovou cenu"

Šéf sněmovního klubu TOP 09 Miroslav Kalousek jako exministr financí uvedl, že náhrady byly za férovou cenu. Šéf poslanců STAN Jan Farský upozornil, že neexistuje analýza o předražení náhrad o 54 miliard korun, na kterou se odvolávala ministryně financí Alena Schillerová (ANO). "Hnutí ANO je nyní u moci, opírá se o hlasy komunistů a vychází jim vstříc, o nic víc nejde," řekl.

"K hlasování ve Sněmovně chci říci jediné: zvítězil populismus nad zdravým rozumem a právním státem!" uvedl na sociální síti generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Historik Jaroslav Šebek řekl, že prosazení novely svědčí o tom, že komunisté v české společnosti přes relativní neúspěch v parlamentních volbách hrají jednu z klíčových rolí. "Je smutné, že v roce 30. výročí pádu komunismu jsou to komunisté, kdo u nás určuje politiku státu ve vztahu k církvím," uvedl právník Jakub Kříž, který se církevními restitucemi zabývá.

Zda je zdanění náhrad v rozporu s ústavou, ukáže podle ústavního právníka Jana Kudrny až případný verdikt Ústavního soudu. "Případné rozhodování může být zajímavé na obě strany už z toho důvodu, že v minulých asi deseti letech už třikrát Ústavní soud v různých jiných případech rozhodl, že zdanění různých příjmů založených smlouvou protiústavní není," řekl. Ústavní soud podle Kudrny připustil i zásah do již existujících smluv.

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Šimánek Vít

Další čtení

Hnědouhelný důl Bílina, 10. května 2025, Teplicko.  Po jednání ministerstva životního prostředí se společností ČEZ by mohla být těžba na Dolech Bílina ukončena v roce 2033 namísto původního záměru do roku 2035, řekl  ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).

Těžba v lomu Bílina skončí dříve. Bude to konec uhlí v Česku

Domácí
12. 5. 2025

Státní veterináři dostanou na odměnách šest milionů. Za nasazení při slintavce

Domácí
12. 5. 2025
ilustrační foto

Šumava zase boří rekordy, bylo skoro deset po nulou. Oteplení se neblíží

Domácí
12. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ