Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Zaměstnanci budou pobírat podle předlohy v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.
Pro zrušení karenční doby hlasovalo 129 ze 184 přítomných poslanců. Nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti jich bylo 31. Předlohu podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek a poslankyně ANO Andrea Brzobohatá po hlasování svůj postoj korigovali. Zatímco Kalousek oznámil, že ačkoli má v záznamu, že hlasoval pro, ve skutečnosti chtěl hlasovat proti. V případě Brzobohaté tomu bylo přesně naopak.
Zastánci proplácení prvních dnů nemoci poukazují na to, že karenční doba je trestání pracujících lidí za nemoc a hazardem se zdravím. Kritici naopak mluví o zrušení karence jako o populistickém kroku, který neúměrně zatíží podnikatele a povede také k růstu fiktivní nemocnosti.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.
Podle Hospodářské komory snížení odvodů firmám nedorovná výdaje, které budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Lidé si na stonání brali dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uváděli předáci.
Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.
