Poslanci během středečního jednání schválili všechny čtyři zákonná opatření Senátu. Jedná se o daňové zákony v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku, zákonné opatření, které upravuje daň z nabytí nemovitých věcí, opatření o růstu plateb za státní pojištěnce a jako poslední opatření o zadávání veřejných zakázek.
Opatření o změně daňových zákonů obsahuje změnu dani z přidané hodnoty, podle níž se bude platit 21procentní DPH také u pozemků pod novými stavbami. Cena pozemku přitom tvoří až 30 procent ceny nového bytu, třeba u nejmenších garsonek si tak zájemci budou muset připlatit i 80 tisíc korun. Developeři už potvrdili, že kvůli tomu nabízené byty a domy zdraží.
Jedním ze sledovaných bodů tohoto opatření bylo také zdaňování investičních fondů. Senátoři při schvalování rozhodli, že na rozdíl od záměru vlády dál zachovají dosavadní právní úpravu. Fondy tedy budou dál podléhat pětiprocentní dani.
Opatření také ruší zákon o dani dědické a darovací a tyto daně zařazuje do zákona o daních z příjmů. Opatření ruší i zaměstnanecký paušál 250 korun měsíčně, který měl původně nahradit zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Protože poslanci před několika lety při schvalování daňové reformy stravenky zachovali a vložili do zákona zároveň i paušál, navrhlo ministerstvo financí paušál zrušit.
Změny v daňových zákonech je nutné přijmout zejména kvůli sladění s novou terminologií v novém občanském zákoníku, který má vstoupit v účinnost od 1. ledna příštího roku. Premiér v demisi Jiří Rusnok ve středu opakovaně varoval, že pokud by se nepodařilo přizpůsobit zákony nové terminologii, mělo by to negativní hospodářské následky. Zejména by výrazně propadlo inkaso příjmů státního rozpočtu, a to možná v řádu až desítek miliard korun.
Opatření schválil Senát v době, kdy byla Sněmovna rozpuštěná. Bez dodatečného souhlasu Sněmovny by neplatilo. Pro schválení opatření hlasovalo 149 poslanců napříč stranami, řada z nich se ale zdržela. Proti nebyl žádný poslanec.
Daň z nabytí nemovitostí
Opatření už v říjnu schválil Senát a Sněmovna ho musela dodatečně schválit. Pokud by ho neschválila, pozbylo by platnosti. Ve středu pro něj hlasovalo 172 poslanců, proti nebyl nikdo.
Návrh stejného zákona předložila už dříve Nečasova vláda. Senátoři ho ale zamítli, protože se jim nelíbilo právě to, že by daň platil výhradně kupující. Úřednická vláda Jiřího Rusnoka pak předložila Senátu zákonné opatření, do něhož tuto výhradu zapracovala.
Kupující bude poplatníkem pouze v odůvodněných případech exekucí, vyvlastnění, vydržení nebo nabytí nemovitosti ve veřejné dražbě.
Přijetí opatření je potřebné kvůli novému občanskému zákoníku, který má vstoupit v účinnost od příštího roku. Nový zákon již v souladu s novým občanským zákoníkem používá místo pojmu "nemovitost" výraz "nemovitá věc".
Základem daně bude nabývací hodnota snížená o uznatelné výdaje. Jde o náklady na znalce za jeho posudek určující cenu, pokud je tento posudek zákonem vyžadovanou přílohou daňového přiznání. Nabývací hodnotou bude buď sjednaná cena, nebo srovnávací daňová hodnota, podle toho, která z nich je vyšší. V některých případech to bude cena zjištěná znalcem, sjednaná cena či zvláštní cena, například v případě prodeje nemovité věci v dražbě to bude dosažená cena při prodeji.
Občanští demokraté oznámili, že navrhnou zrušit daň z převodu nemovitostí. Podle poslance ODS a náměstka primátora Mladé Boleslavi Adolfa Beznosky je tato daň typickým příkladem zákona, který komplikuje lidem život. "Předložím návrh, kterým tuto daň zcela zrušíme, protože má v sobě zakódovanou nemravnost, kdy člověk při nákupu nemovitosti platí extra daň z peněz, které už jednou zdanil," uvedl v tiskové zprávě.
Růst plateb za státní pojištěnce
Opatření, které navyšuje platby do zdravotnictví za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun za rok. Norma je účinná od listopadu, rozhodnutím poslanců bude platit i nadále. Podpořilo ji 139 ze 183 přítomných členů dolní komory, 28 bylo proti.
Opatření zvýšilo platby státu za děti, důchodce a nezaměstnané o 64 korun na 787 korun. Vláda je předložila kvůli neutěšené finanční situaci ve zdravotnictví. "Řešíme skutečně krizi," uvedl ministr zdravotnictví Martin Holcát. S opatřením už počítá úhradová vyhláška, v případě jeho neschválení by podle něho nastal chaos. Premiér Jiří Rusnok uvedl, že už za poslední dva měsíce letošního roku přinese změna pojišťovnám o 784 milionů korun navíc.
Zdravotní pojišťovny vyčerpaly v posledních letech rezervy z minulosti v objemu asi 24 miliard korun, letos budou podle Rusnoka asi v osmimiliardovém propadu. Příští rok by se mohl prohloubit o další tři miliardy korun, zdůvodňoval finanční injekci ministerský předseda.
"Máme situaci, kterou je nutno teď hned řešit," uvedl Rostislav Vyzula (ANO). Upozornil na to, že stát platí za šest z deseti milionů obyvatel a platba nebyla zvýšena několik let.
Opatření přinese podle Soni Markové (KSČM) jen částečnou a dočasnou stabilizaci systému. Přimlouvala by se mimo jiné o automatické zvyšování základu pojistného u státních pojištěnců nejméně o inflaci. Bohuslav Svoboda (ODS) kritizoval nahodilé rozhodování o výši platby státu. Měla by podle něho kopírovat vývoj mezd.
Po zvýšení efektivity systému zdravotnictví volal exministr Leoš Heger (TOP 09). Jde o čisté přilévání peněz, podotkl k zákonnému opatření.
Vláda v demisi jednala o navýšení plateb za státní pojištěnce v minulosti opakovaně. Rozpočet podle dřívějšího vyjádření ministra financí Jana Fischera původně počítal na tyto účely s částkou 3,7 miliardy korun. Holcát prosazoval růst o 7,2 miliardy. Výsledkem byl nakonec kompromis 4,7 miliardy korun.
Veřejné zakázky
Limit pro malou veřejnou zakázku u stavebních prací se zvýší ze současných tří na šest milionů korun, předloha také upravuje nadlimitní zakázky. Zákonné opatření o zadávání veřejných zakázek schválilo 166 poslanců.
