Stanovisko vlády
Sobotka: Česko neuznává výsledky krymského referenda

Česko neuznává výsledky hlasování o připojení Krymu k Rusku. Po jednání vlády to novinářům řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Víkendové referendum podle něj bylo neregulérní a stejně jako prezident Miloš Zeman si myslí, že bylo v rozporu s ústavou Ukrajiny. Vláda také vyjádřila souhlas s tím, aby byla koncem týdne podepsána politická část asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Plošné hospodářské sankce vůči Rusku zatím nechce.

"Referendum, které proběhlo na Krymu, bylo vyhlášeno v rozporu s ukrajinskou ústavou a probíhalo za neregulérních podmínek. Chci připomenout, že na Krym nebyli vpuštěni mezinárodní pozorovatelé a vedle toho se na Krymu pohybovalo velké množství vojenských jednotek, které do oblasti vyslalo Rusko. Česká republika proto neuznává výsledky tohoto hlasování, a připojuje se tak k postoji většiny zemí mezinárodního společenství," řekl ministerský předseda.

Podle Sobotky bylo referendum, v němž se krymské obyvatelstvo v neděli vyslovilo pro připojení k Ruské federaci, mimo jiné v rozporu s garancemi, které Rusko v minulosti poskytlo, když se v roce 1994 zavázalo k zachování ukrajinských hranic.

Plošné sankce ale navzdory dosavadnímu vývoji Česko v Evropské radě koncem týdne navrhovat nebude. Úsilí Evropské unie podle Sobotky nadále směřuje k tomu, aby osmadvacítka dotlačila Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu.

Spokojenost s pondělním stanoviskem vlády ke krymskému referendu vyjádřil vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Postoj k odtržení části země by podle něj měla vyjádřit celá Ukrajina. Nedělní referendum nemá za svobodné.

Zároveň Bělobrádek, podle něhož ve světle událostí na Ukrajině vyniká význam členství ČR v NATO, vyjádřil přesvědčení, že některé evropské státy a politické proudy byly naivní k mocenským ambicím Ruska. "Neměli bychom sklouzávat k přehnanému pacifismu," uvedl. "Je důležité si zachovávat zdravý rozum a nepouštět se do intervencionismu, který nemá smysl," dodal.

Unie podle něj možná mohla vůči některým zemím na východě postupovat vstřícněji. "Je jasné, že další ohniska se objevovat mohou, a je potřeba tady mít jasnou strategii a je velmi žádoucí, abychom eventuální rizika, která nadcházejí, uměli potom řešit třeba i silou," podotkl.