Ministerstvo na ústupu
Sociální karty "položily" špatné smlouvy i neúspěšné volby

Po dvou letech bojů, sporů s opozicí, odbory a zdravotně postiženými, ale i ombudsmanem, se přiblížil konec dalšího z kontroverzních projektů ministerstva práce a sociálních věcí - sKaret. Důvodem byl nedostatek komunikace, podivné smlouvy i výsledek podzimních senátních a krajských voleb. Sociální karty však ještě před svým definitivním koncem mohou způsobit další spory ve vládní koalici.

Když ministerstvo práce, jemuž tehdy šéfoval místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, projekt sociálních karet spouštělo, odůvodňovalo jej velkými úsporami, které státu přinese. Tím, že by se přesunula výplata většiny sociálních dávek na - v podstatě platební - karty, které by provozoval soukromý subjekt, by se opravdu ušetřilo. Stát by nemusel platit za složenky České poště ani úředníkům, kteří vypláceli dávky osobně.

Hned na počátku však projekt málem zkrachoval na tom, že ministerstvo práce chtělo stejným způsobem zasílat i starobní důchody. K bankomatům by to vyhnalo statisíce důchodců, kteří často předtím nepřišli s platebními kartami do styku, případně bydlí na vesnicích, kde bankomaty nejsou. Ministerstvo nakonec na základě bouřlivých protestů koaličních stran ODS a Věci veřejné tento plán popřelo.

Druhým neuralgickým bodem se ukázali zdravotně postižení, s jejichž zástupci nebylo ministerstvo schopno se na zavedení sociálních karet domluvit. Nakonec se mu to nevyplatilo, protože například Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) patřila mezi největší odpůrce sKaret. Uspořádala kvůli nim dokonce několik demonstrací a několikrát projekt napadla u antimonopolního úřadu - ovšem bezvýsledně.

Handicapovaní argumentovali, že Česká spořitelna, která vyhrála tedr na provozování systému sociálních karet, nemá dostatek bankomatů, přes které by si například vozíčkáři či neslyšící mohli vybrat sociální dávky. Také protestovali proti tomu, že sociální karta jim bude současně sloužit jako průkazka osob se zdravotním postižením. Například pohybově postižení lidé totiž často svěřovali průkazku ZTP svým asistentům, aby jim mohli vyřídit věci na úřadech, což by se sociálními kartami nešlo.

Kritiků však bylo více. Mnozí z nich proti sociálním kartám protestovali z toho důvodu, že stát svěřuje peníze soukromému subjektu - České spořitelně. Podle nich to jednak zpomalovalo výplatu dávek handicapovaným, jednak to přinášelo bance zbytečný zisk. "Do projektu sKaret jsme nešli primárně kvůli zisku. Není v něm totiž nic moc, na čem by se dalo vydělat. Výjimkou jsou platby kartou v obchodech, protože za ty pak dostáváme provize od obchodníků," hájil se proti tomuto nařčení v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ náměstek generálního ředitele České spořitelny Jiří Škorvaga.

Nedostatky měly sociální karty i podle ombudsmana Pavla Varvařovského. Ombudsmanovi například vadilo, že slouží jako platební a identifikační karty zároveň, některé služby na nich jsou zpoplatněné a není vyřešen problém s možným uvalením exekucí. "Ministerstvo práce a sociálních věcí problémy odmítá řešit," uvedl ombudsman Pavel Varvařovský. Ministerstvo se ovšem hájilo, že se domluvilo s exekutory, že na dávky na skartách nepůjde exekuci uvalit, a později se proti tomu zajistilo i zákonem.

Neúspěšné volby změnily situaci

Ani protesty handicapovaných, ani postoj opozice či vyjádření ombudsmana ovšem na zavádění sociálních karet nic nezměnily. Změna přišla až na podzim loňského roku, kdy policie zatkla pro podezření z uplácení mocného Drábkova náměstka Vladimíra Šišku. Následně se totiž ukázalo, že se ve smlouvě s Českou spořitelnou zavázal přes sociální karty vyplácet i starobní důchody. Tedy věc, proti níž před časem koaliční strany protestovaly.

Dalším výrazným zlomem byly podzimní senátní a krajské volby, ve kterých koalice utrpěla debakl. Do té doby totiž na veřejnosti proti sKartám zaznívaly z řad koaličních politiků pouze osamocené hlasy. Prakticky téměř jedinou koaliční poslankyní, která proti nim systematicky vystupovala, byla Lenka Kohoutová (ODS). Na ministerské úrovni se téměř nic nedělo. Po neúspěšných volbách ovšem do věci rázně vstoupil premiér Petr Nečas a dohodl se v takzvané mikulášské smlouvě na změně podmínek. Ty měly zajistit, že by platební funkci karet do budoucna nemusely využívat některé skupiny příjemců dávek, například handicapovaní. Sociální karty zjednodušeně měly být do budoucna dobrovolné, nikoliv povinné.

Další osud karet je nejistý

Ministerstvo práce a sociálních věcí v návaznosti na tuto dohodu připravilo novelu zákonů, která měla přeměnit sKarty v pouhé identifikační průkazky. Peníze by si na ně lidé mohli nechat posílat pouze na požádání. Novelu má příští týden předložit vládě.

Další zlom přišel tento čtvrtek, kdy premiér Petr Nečas po jednání se současnou ministryní práce Ludmilou Müllerovou prohlásil, že myšlenka sKaret je sice dobrá a v budoucnu "bude oprášena", ale nynější provedení prý projekt zdiskreditovalo. Jeho ukončením se podle něj minimalizují náklady věcné i politické.

Proti tomu se ovšem postavil místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek. Podle serveru Novinky.cz prohlásil, že je to "blbost", a na adresu Nečase prohlásil, že je "na odpis". Přestože se tedy zdá, že sociální karty skončí, vše se může vyvinout ještě úplně jinak. Minimálně ve spory v koalici.