Zelení získali ve volbách na Liberecku přes 9 procent hlasů a přesto odtud nemají poslance. Ústavní soud ale řekl, že tento přepočet nezruší. Není k tomu důvod.
Návrhem, který směřoval proti části volebního zákona, se soudci zabývali prakticky od poslední paramentních voleb. Nakonec podnět označili za zjevně neopodstatněný.
Soud rozhodl před několika dny bez veřejného jednání a dnes usnesení zveřejnil v elektronické databázi. Senátoři namítali, že přepočet založený nově na takzvané d'Hondtově metodě, zvýhodňuje velké strany. Problém vznikl až po posledních parlametních volbách, předtím se používali jiné propočty.
Zákon lze změnit do voleb
"Je to rozhodnutí soudu, ale nadšená z toho nejsem. Možná to není protiústavní, správné ovšem rozhodně ne," řekla pro on-line deník TÝDEN senátorka Soňa Paukrtová. Podle ní se přepočet hlasů bude muset změnit a věří, že by se to mohlo stihnout ještě do předčasných voleb.
Ve sněmovně totiž leží vládní návrh, který "nerovnosti" mezi jednotlivými kraji měl napravit. Je ale otázka, zda jej poslanci stihnout do října projednat. Pokud by se ale návrh nedostal na pořad jednání jedné ze dvou posledních schůzí, automaticky by skončil.
"Váha hlasu voliče není v krajích stejná právě proto, že jsou různě velké. Musíme to změnit, když ne nyní, pak návrh předložíme znovu po volbách," dodala Paukrtová.
Senátoři tvrdili, že kvůli způsobu přepočtu potřebovala ODS k jednomu poslaneckému křeslu 23 364 hlasů, kdežto Strana zelených 56 081 hlasů. Podmínky pro získání mandátů se také různily v jednotlivých volebních krajích.
Pohrobek oposmlouvy
D'Hondtovu metodu prosadili zákonodárci ODS a ČSSD v době opoziční smlouvy. Hlasy se přepočítávají v jednom skrutiniu. Dřívější Hagenbach-Bishoffova metoda rozdělovala mandáty ve dvou skrutiniích. Mezi oběma matematickými metodami jsou i další rozdíly.
ČTĚTE TAKÉ: Novela zákona by měla zvýšit vliv preferenčních hlasů
Podle Ústavního soudu tři napadená ustanovení volebního zákona sama o sobě nejsou protiústavní. Jejich důsledky se projevují jen ve spojení se způsobem rozdělením státu do volebních krajů. "V menších volebních obvodech může (způsob přepočtu) skutečně mírně zvýhodňovat větší politické strany. Kdo je však větší politickou stranou, o tom nerozhoduje tato (d'Hondtova) formule či náhoda, nýbrž voliči," uvedl v odůvodnění předseda senátu Ústavního soudu Jan Musil.
"Na příkladu Libereckého volebního kraje navrhovatel neprokázal, že by zde byla jiná kandidující strana, která by měla na poslední mandát menší průměr hlasů než byl zisk Strany zelených. Poslední mandátový podíl ODS v pořadí představoval 20 911,75, zatímco Strana zelených by na tento mandát vykázala průměr 20 646 hlasů," uvádí soud.
K rozhodnutí si soud vyžádal i vyjádření předsedy sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD). Ten napsal, že metoda přepočtu hlasů na mandáty se při projednávání návrhu zákona v sněmovně nestala předmětem vážnější rozpravy. Pouze ojediněle zazněly kritické hlasy. "Znevýhodnění méně úspěšných politických stran je možno vnímat jako integrační stimul," napsal například Vlček.
Foto: Jan Schejbal
