Podmínky církevních restitucí, objem přiznávaného majetku a rozdělení finančních náhrad dnes u Ústavního soudu zpochybňovali kritici zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi. Norma podle nich porušuje principy laického státu a zvýhodňuje určitou skupinu církví oproti ostatním. Zazněly argumenty a příklady ze středověku i nedávné minulosti, které měly zpochybnit právní nároky církví, stejně jako okolnosti, za kterých kdysi majetek nabývaly. O návrhu na zrušení církevních restitucí soud pravděpodobně rozhodne v pondělí 3. června.
Ústavní soud musí posoudit také výtky vůči proceduře schvalování zákona. Podle vlády jsou však církevní restituce v souladu s ústavou a znamenají definitivní vypořádání s dědictvím komunistické minulosti. "Tento návrh zákona je důkazem odvahy řešit problém, který 20 let nikdo vyřešit nedokázal," uvedl ministr bez portfeje a předseda legislativní rady vlády Petr Mlsna.
Ve středu skončilo dokazování, soud nevyhověl žádným návrhům na výslech svědků. Pak zazněly závěrečné návrhy a předseda soudu Pavel Rychetský jednání odročil na pondělních 16.00. Teoreticky už zbývá jen vyhlásit nález, o kterém budou členové patnáctičlenného sboru ústavních soudců rokovat a hlasovat na uzavřené poradě.
Dnešní jednání začalo v 9 hodin a trvalo s přestávkami téměř šest hodin. Více než hodinu si vyžádalo jen čtení zprávy o dosavadním průběhu řízení. Pak dostali prostor k vyjádření zástupci tří skupin kritiků církevních restitucí. Zrušení normy totiž počátkem letošního roku postupně navrhli senátoři z iniciativy Věcí veřejných a po nich ještě poslanci ČSSD a poslanci KSČM, kteří tak mají status vedlejších účastníků řízení.
Sociální demokraté požádali soud, aby předvolal a vyslechl ministryni kultury Alenu Hanákovou (TOP 09 a STAN), ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera a další tři svědky. Soud návrhu nevyhověl, ale nebyl při tom jednotný. Rychetský, Vojen Güttler, Jaroslav Fenyk a Jan Musil svědky předvolat chtěli, ale většina je přehlasovala.
"Církve si v tomto případě berou od státu něco, co není v souladu s právem ani s obecnými principy spravedlnosti. Mrzí mě, že Ústavní soud nedal větší prostor tomu, abychom se o těchto věcech bavili," uvedl zástupce poslanců ČSSD Lubomír Zaorálek.
Neuspěl ani advokát skupiny senátorů Karol Hrádela, který požadoval svědecký výslech Víta Bárty, Radka Johna, Michala Babáka a Kateřiny Klasnové z Věcí veřejných, kteří měli potvrdit, že jedno důležité hlasování v Poslanecké sněmovně se odehrávalo při technické přestávce. "Jejich případná svědecká výpověď je nadbytečná, vycházíme ze stenozáznamů," uvedl Rychetský. Hrádela také neúspěšně zpochybnil nestrannost soudce zpravodaje Stanislava Balíka. Soud nevyhověl ani jeho návrhu na odklad jednání kvůli dokumentům, které mu prý někdo ukradl z auta.
Sociální demokraté také neúspěšně vyzvali ÚS, aby se obrátil na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku s takzvanou předběžnou otázkou. Cílem bylo zjistit, zda finanční náhrady v rámci církevních restitucí nepředstavují takzvanou nedovolenou veřejnou podporu. Také při tomto hlasování měli čtyři soudci odlišné stanovisko.
Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních. Všechny tři skupiny kritiků církevních restitucí žádají zrušit zákon jako celek, senátoři ještě jako alternativu předkládají zrušení některých konkrétních částí, paragrafů, vět či slov.
