Šéfsenátor
Štěch: Dění na Krymu se podobá Sudetům v roce 1938

Současné dění na Krymu a snahy jeho ruských obyvatel o spojení s Ruskem přirovnal předseda českého Senátu Milan Štěch k situaci v pohraničí Československa v roce 1938. Tehdy také část tamních obyvatel německé národnosti volala po připojení k nacistickému Německu. Připomněl i důsledky, které to nakonec mělo v podobě druhé světové války.

"To je v něčem podobné tomu, co se přihodilo v České republice v roce 1938, kdy také v pohraničí některé skupiny občanů - poměrně početné - volaly po připojení k německé říši. A víme, jaké to mělo neblahé, těžké, bolestné důsledky nejenom na Českou republiku, ale na celou Evropu a prakticky na celý svět," prohlásil Štěch. Volání po právu na sebeurčení nesmí být nikdy nadřazeno mezinárodnímu právu, jehož součástí je nedotknutelnost suverenity a územní celistvosti, dodal.

Uvedl to po setkání s předsedou černohorského parlamentu Rankem Krivokapičem, který také předsedá Parlamentnímu shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle něj je situace po ruské invazi na ukrajinské území v mnohém podobná válce na Balkáně po rozdělení Jugoslávie. "Jsou tam opravdu jen malé rozdíly," prohlásil Krivokapič. Potřeba jsou podle něj konkrétnější a přímější kroky, ne pouze vyhlašování stanovisek.

OBSE by podle Krivokapiče měla vytvořit poradní skupinu, která by byla základní pilířem pro řešení situace na Krymu. Chce také rychlé a přímé jednání s Ruskem za účasti Ukrajiny s cílem nalézt stabilní řešení.

Předseda Senátu také uvedl, že za současné situace "velmi zvažuje" uskutečnění své cesty do Moskvy v půlce března. "Obávám se, že nebude zrovna vhodná atmosféra na jednání o prohloubení ekonomických vztahů," prohlásil. Dodal, že další postup bude konzultovat s vládou, zejména s ministrem zahraničí.

Štěch a Krivokapič jednali také o úsilí Černé Hory připojit se k EU a NATO. Předseda Senátu přislíbil pomoc Černé Hoře na této cestě.