Předseda Senátu Milan Štěch vyzval ministerstvo zdravotnictví a zástupce nemocničních lékařů, kteří podali výpovědi, aby se nejpozději do konce února dohodli. Jinak prý hrozí zhoršení poskytované zdravotní péče. Uvedl to na semináři, jehož cílem sblížit obě strany a přivést je ke společnému jednacímu stolu. Řešit je podle Štěcha nutné požadavky lékařů, nikoli důsledky jejich ohlášených odchodů.
Seminář má za účasti vedení ministerstva, lékařských odborů a komory obě strany sporu "aspoň drobet sblížit" a dovést je k jednacímu stolu. "Nemůže být v tomto sporu ani vítěze, ani poraženého. Mohlo by se stát, že poražení budeme všichni," poznamenal Štěch.
Především kvůli platovým požadavkům podalo přes 3800 nemocničních lékařů výpověď. Pokud nepřijdou 1. března do práce, hrozí v řadě míst republiky krach nemocniční péče.
Štěch podotkl, že odcházející lékaři poukazovali také na problémy svého vzdělávání, nehospodárnost v nemocnicích a na propad příjmů do zdravotního pojištění. Místo toho se ale podle něho zatím řešilo, kdo končící lékaře nahradí, kam se péče přesune a kdo za současný stav může.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) už dříve slíbil, že se finanční situace lékařů zlepší po prosazení zdravotnické reformy. Štěch nicméně očekává spor o podíl přímých plateb občanů do zdravotnického systému, který by se mohl podle něho zvýšit až na 17 procent. Takové navýšení ovšem může podle Štěcha obrátit veřejnost proti zdravotníkům a lékařům. Obává se, aby současné problémy nebyly záminkou pro privatizaci zdravotnických zařízení.
|
Spoluúčast pacienta: |
|
Podle statistiků se už nyní blíží spoluúčast pacientů k 17 procentům. Na zdravotní péči dali Češi podle nejnovějších údajů za rok 2009 v rámci soukromých výdajů 46,549 miliardy korun. V roce 2005 činily tyto výdaje 27,4 miliardy, což je nárůst o 19,1 miliardy korun během pěti let. Ke zvýšení přispěly zejména regulační poplatky u lékaře, v nemocnici a za recept a také vyšší doplatky za léky na recept a nákupy nejrůznějších přípravků na podporu zdraví. |
