V Česku chybějí podle protikorupční organizace Transparency International ČR (TI) nástroje, které by pomohly omezit riziko střetu zájmů ve veřejné správě i podnikání při zadávaní zakázek či čerpání dotací. Chybějí pravidla pro transparentní postup a rozhodování i postihy. Novinářům to řekla projektová manažerka Ivana Dufková z TI. Doporučení pro veřejnou správu i podnikatele mají vzejít z projektu Střet zájmů jako riziko podvodů, který skončí za rok.
"Snažíme se hledat jiné než legislativní nástroje ke snížení střetu zájmů, který je v poslední době velmi skloňovaným pojmem. Bohužel, stále nejen u nás, ale i v ostatních zemích nejsou vytvořeny nástroje, které by měly skutečně efektivní dopad na snížení rizika korupce a střetu zájmů," uvedla Dufková.
Střet zájmů není trestný. Podle TI je v řadě případů "legální a dá se kritizovat jen v etické rovině". To, že měl člověk z rozhodnutí o zakázce či dotacích nějaký prospěch, se nedá ani vyloučit, ani prokázat, uvádí TI.
Kauza Čapí hnízdo
O střetu zájmů se v posledních letech mluví třeba u šéfa hnutí ANO a vicepremiéra Andreje Babiše kvůli vlastnictví firem a médií. Pozornost přitáhlo před časem třeba i čerpání dotací pro jeho farmu Čapí hnízdo, nedávno zase pro firmu Agrofert. Na rozdělování peněz pro Agrofert dohlížel nynější šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který byl současně i členem představenstva této firmy. Hrozí za to vracení 22 milionů z podpory. Podle Faltýnka byli v podobném střetu i členové dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Ladislav Velebný (ČSSD) a Petr Kudela (KDU-ČSL).
Podle senátora Libora Michálka (za Piráty) je nutné rovnovážné nastavení pravidel, která se týkají informování, nastavení okruhu funkcionářů a neslučitelnosti funkcí i oznamování podezření. Dodal, že chybět by neměla ani represe při porušení regulí a postup k nápravě. "I tam naše legislativa pokulhává," dodal Michálek. V minulosti ještě jako šéf Státního fondu životního prostředí upozornil na údajné manipulování se zakázkami a podplácení, případ ohlásil.
Příklad ze Slovenska
Podle analytika slovenské pobočky TI Matěje Šimalčíka má Slovensko tvrdší právní úpravu než Česko. Funkcionář, který poruší povinnosti, může dostat pokutu až ve výši ročního platu. Při opakovaném pochybení může přijít o mandát. Týká se to i členů vlády a prezidenta. "Vzhledem k tomu, že o porušení zákona a sankcích rozhodují politické orgány, závisí vyšetření na politické vůli," uvedl Šimalčík.
Projekt podpořil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Program zahrnuje i konferenci domácích a zahraničních expertů, která se koná v Praze. "Budeme se snažit s kolegy doporučit cesty, jak vyvinout tlak, aby soukromá i veřejná sféra neplnily jen to, co jim ukládá zákon, ale snažily se být transparentní," uvedla Dufková. Zveřejňovat by se mělo podle ní například to, kdo o zakázce rozhodl, kdo stanovil její pravidla a proč byla kritéria zrovna taková.
