Většina studentů toho o reformě vysokých škol příliš neví. Nezajímají je ani akademické senáty a studentská komora, které proti chystaným změnám bojují. Vyplynulo to z průzkumu vydavatelství Studenta Media ze začátku února. Například se školným, které je součástí reformy, sice dvě třetiny vysokoškoláků nesouhlasí, užší spolupráce škol a komerční sféry by jim ale nevadila.
"Z průzkumu vyplynulo, že kromě mediálně známých témat, jako je financování studia nebo úprava pravomoci akademických senátů, se studenti základním myšlenkám reformy nebrání," uvedl organizátor průzkumu Adam Kožela. Celých 65 procent respondentů z celkových 642 studentů nesouhlasí se zpoplatněním studia. Pokud by ale školné bylo zavedeno, dvě třetiny by chtěly alespoň rozhodovat o tom, na co budou vybrané peníze v rámci školy využity. Zhruba stejný podíl dotázaných by pak byl i pro to, aby si mohla každá univerzita sama určit, zda a v jaké výši bude školné vybírat.
Současný návrh reformy počítá s maximální výší školného 10 tisíc korun za semestr. Kromě toho by měly být zavedeny zvýhodněné studentské půjčky, což by podle průzkumu uvítaly tři čtvrtiny dotázaných. Návrhy má v nejbližších týdnech projednat vláda, odpůrci ale chystají protesty. Ministr školství Josef Dobeš by měl ale o školném ještě jednat s koaličními partnery.
Dva reformní zákony už mimo jiné odmítla většina akademických senátů škol i Studentská komora Rady vysokých škol, tedy volení zástupci studentů. Podle ankety přitom celých 65 procent studentů nemá o činnosti a pravomocích akademických senátů úplně jasno.
Studentskou komoru Rady vysokých škol pak nezná 81 procent lidí. "V médiích se často prezentují názory zástupců akademické obce a studentů, kteří se problematikou reformy detailně a cíleně zabývají," komentoval zjištění Kožela s tím, že názory aktivistů se v některých ohledech rozcházejí s většinovým míněním studentů.
Kritikům reformy vadí vedle školného také změny v pravomocích akademických orgánů a větší zásahy z podnikatelské sféry. Naproti tomu 84 procent oslovených studentů zastává názor, že školy by měly víc spolupracovat s lidmi z praxe. Na 77 procent vysokoškoláků také přiznalo, že toho o reformě moc neví, a 61 procent uvedlo, že důvody protestů proti reformě neznají.
Studenti ale mají jasno v tom, že když škola dlouhodobě neposkytuje kvalitní vzdělání, měla by být zrušena. Stejně tak se 89 procent dotázaných vyslovilo pro to, aby mohly být odebírány nepoctivě nabyté tituly.
