Šéf sudetských Němců Bernd Posselt počítá s tím, že se v příštích letech sjezd jeho sdružení poprvé uskuteční v České republice. Řekl to na tiskové konferenci v Mnichově před víkendovým 69. sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) v Augsburgu. Přestože se na rozdíl od předchozích dvou let sjezdu letos nezúčastní žádný člen české vlády, vidí Posselt budoucnost vzájemných vztahů optimisticky.
"Že v této situaci nikdo (z vlády) nepřijede, je škoda, ale jsem příliš dlouho v politice, než abych pro to neměl pochopení," řekl Posselt. Narážel tím na to, že se v Česku již řadu měsíců velmi složitě rodí vláda, a stále ještě není jasné, jak přesně bude vypadat.
"Celkově je klima stále lepší," míní jedenašedesátiletý politik. Jasně se podle něj ukazuje, že ve všech důležitých českých politických stranách s výjimkou komunistů a pravicových radikálů - jak označil Svobodu a přímou demokracii (SPD) - převažuje názor, že by se se sudetskými Němci mělo mluvit a spolupracovat. Je to podle Posselta vidět i na dopisech českých politiků, kteří se letos z účasti na sjedu omluvili. Zatímco dříve by ani nenapsali, letos prý dostal Posselt řadu přátelských dopisů, v nichž politici vyjadřují naději, že se jim podaří přijet příště.
Zlepšující se spolupráce obou stran je podle Posselta vidět i na samotných sudetoněmeckých sjezdech, na něž přichází stále více Čechů. "Kdo už tam někdy byl, tak ví, kolik češtiny je tam slyšet," podotkl s tím, že letos znovu očekává účast asi tisícovky Čechů.
Přibližovat se jim sjezd má i geograficky. V roce 2019 se ještě uskuteční v Německu, ale v blízkosti českých hranic, a Posselt je přesvědčen, že v příštích pár letech se sudetští Němci sejdou i v Česku. "Jsem si jist, že mezi roky 2020 a 2024 takový sjezd bude," řekl dnes šéf SL.
Sudetoněmecké krajanské sdružení zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Předloni se jeho sjezdu poprvé zúčastnil člen české vlády - tehdejší ministr kultury Daniel Herman - a loni dokonce tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (oba KDU-ČSL).
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Většina z nich byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.
