Po převratu na magistrátě zrežíroval Bohuslav Svoboda převrat i ve vedení pražské ODS. Stejně jako v radě hlavního města i ve vedení regionu se zbavil občanských demokratů, kteří jsou spjati s vlivným podnikatelem Tomášem Hrdličkou, a nechal zvolit své věrné. Jeho drtivé vítězství ale může mít i stinné stránky.
Pražský sněm byl zcela jednoznačný a Svobodovi a jeho vysněnému týmu se nepostavil prakticky nikdo. Kandidaturu bývalého poslance Jiřího "Džejdžej" Janečka na předsedu pražské organizace nebrali vážně ani lidé z tábora primátorových odpůrců. A na místopředsedy už kandidovali jen lidé, které si Svoboda kolem sebe výslovně přál. Primátorovu týmu se podařilo dát sněmu nálepku souboje "dobra se zlem", tedy Bohuslava Svobody se starými zdiskreditovanými strukturami, přičemž druhá parta byla při volbě v jasné menšině. Kandidovat proti primátorem vyjmenované pětici by tak znamenalo nejen téměř jistý neúspěch, ale také dát sám sobě stigma "reprezentant hrdličkovské ODS".
"Byli jsme nespokojeni s tím, co se tu poslední rok a čtvrt dělo. Někteří z nás měli z té původní magistrátní koalice ODS a ČSSD pocit, že už příště nemá cenu kandidovat," popisuje příčiny zemětřesení v pražské ODS jeden z nových místopředsedů, poslanec Marek Benda. Podle něj současné vedení přesněji odráží situaci nové pražské koalice s TOP 09.
Právě způsob ustavení této koalice tvrdě kritizoval odstupující předseda Prahy, poslanec Boris Šťastný. "Topka" chce podle něj ODS rozložit a Svoboda ji magistrátním převratem prodal TOP 09. Šťastný se delegátům ve zjevné narážce na primátora dokonce omlouval za to, že dopustil, aby vysoké funkce v ODS získali lidé bez stranické historie. Za ustavením původní koalice si stále stojí. "Byla to jediná možnost, jak získat pro ODS post primátora a minimálně paritu v radě," říká Šťastný.
Jeho křídlo však nedokázalo vygenerovat žádného silného protikandidáta, a tak není divu, že se svobodovcům na pondělním sněmu nikdo nepostavil. Neznamená to však, že má primátor jednou provždy vyhráno.
Zaprvé: tvrdé jádro podporující Svobodu nyní tvoří asi třetina Prahy. Druhá třetina se sdružuje právě kolem Hrdličky nebo čerstvého expředsedy Prahy Borise Šťastného. Zbylá třetina hlavního města jsou typičtí převlékači kabátů, kteří se už mnoho let přidávají na tu stranu, která jim dává větší naději na osobní prospěch. Být zadobře s primátorem, který rozhoduje o rozpočtu nebo o územním plánu, je teď pro takové členy příliš silným lákadlem, ale v budoucnu bez okolků podlehnou lákadlům jiným. "Uvidíme, jak to spojenectví bude trvalé. Ale je tam tvrdé jádro, které proti velkokoaliční politice bojovalo už za Pavla Béma," soudí Benda.
Zadruhé: i primátor se při svém úspěchu musí opírat o přinejmenším kontroverzní osoby. Svobodova mocenská základna stojí na Praze 3, ovládané Pavlem Hurdou (jehož palác Akropolis je nadmíru úspěšný při získávání dotací), a také na Praze 4, jíž starostuje regionální místopředseda Pavel Horálek, muž spojený s lobbistou nevalné pověsti Ondřejem Palounkem. Horálkovi bývá vyčítán údajně nevýhodný pronájem pozemků na Kavčích horách, který vedení městské části dohodlo s Romanem Janouškem. Do jisté míry tak Svoboda okopíroval postup premiéra a předsedy ODS Petra Nečase, který v poslední době do vlády jmenoval osoby úzce spjaté například s lobbistou a podnikatelem Ivem Rittigem (ministr zemědělství Petr Bendl) nebo s jihočeským "kmotrem" Pavlem Dlouhým (ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba).
Zatřetí: může jít jen o zbožné přání poražených, ale z jejich tábora zní, že převedení veškeré odpovědnosti na primátora může být v dlouhodobém výhledu jejich výhrou. Navíc když jsou do Svobody a jeho "čistoty a novosti" vkládány až nepřirozené naděje. Propadu důvěry "docenta", pokud by se objevila sebemenší kauza spojená s některým z jeho spojenců, se ostatně obávají i Svobodovi spolupracovníci. Sám Hrdlička prý mezi svými známými rozhlašuje, že i Rusové museli nechat Napoleona dojít až do Moskvy, aby ho následně mohli o to drtivěji porazit.
Svoboda se ale může minimálně dočasně opřít o podporu premiéra a předsedy ODS Petra Nečase. A důvěra je vzájemná, to na Nečasovo přání se do vedení Prahy dostal i poslanec Marek Benda, což ostatně sám nepřímo přiznává: "Za Prahu 4 je ve vedení Pavel Horálek. Já jsem spíše solitér, kterého si primátor vybral zřejmě proto, aby měl ve vedení nějakou vazbu na centrální politiku, na poslanecký klub, na premiéra." Také díky spojenectví s premiérem tak má Svoboda slušnou šanci posílit svou pozici i na centrální úrovni, a úspěšně kandidovat na místopředsedu celé ODS.
