Vypočítávat alimenty na děti z tabulek? Každý případ je jiný, je třeba zohlednit jednotlivé okolnosti. Navíc tabulky nelze použít na případy s více dětmi ani stejně ve všech krajích. To jsou nejčastější námitky soudců, kteří o výživném rozhodují. Autorka tabulek bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová si přitom gratuluje, jak se její nápad osvědčil.
„Jsem ráda, že rodiče, jejich právní zástupci i soudy tabulky pro výpočet výživného používají a tabulky tak splnily svůj účel," pochvaluje si půl roku po zavedení materiálu do praxe Kovářová a dodává, že se o třetinu více rodičů nyní dokáže na alimentech domluvit ještě před zahájením soudního řízení.
Soudci, které on-line deník TÝDEN.CZ oslovil, však říkají něco jiného. „Naopak, vidím zcela opačnou tendenci, těch dohod je čím dál méně. Asi je to i otázka krize a s ní souvisejících finančních problémů," oponuje brněnská soudkyně Lidmila Adlerová. Ani její kolegové nadšení bývalé šéfky resortu nesdílejí.
Dita Gruntová Härtingová, okresní soud Ústí nad Labem
Doporučující tabulky užívám jen minimálně, protože je lze použít v zásadě jen na zaměstnané rodiče s jedním dítětem. Nezohledňují většinu podstatných skutečností, například celkové majetkové poměry rodičů, zdravotní stav dítěte, jeho zájmovou činnost.
Josef Kramář, předseda okresního soudu Vsetín
Tabulky používám pouze ve výjimečných případech a pouze jako kontrolu pro to, jak jsem rozhodnul. Tabulky totiž dle mého názoru nelze použít na všechny typy případů a jsou rozdílně použitelné pro jednotlivé kraje. Protože v Praze je průměrný plat samozřejmě jiný než tady u nás v pohraničí, kde jsou lidé mnohdy léta nezaměstnaní nebo mají svoje hospodářství, živí je les. Pro ně by tabulky byly likvidační.
Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské unie
Tabulky jsem nikdy nepoužíval, ale proč to nezkusit, chybí tady sjednocení na celostátní úrovni. Sám jsem si dělal pro sebe přehled, jak moc to kolegové využívají, a vychází to tak půl na půl. Jedna skupina tabulky jednoznačně odmítá, tvrdí, že je případy potřeba posuzovat individuálně. Druzí ne snad že by podle tabulek přímo rozhodovali, ale pochvalují si, že rodiče přicházejí k soudu a už mají nějakou představu, kolik by to výživné mohlo být a snáze se uzavře dohoda.
Michael Květ, obvodní soud Praha 4
Podle mé zkušenosti s tím soudci většinou nesouhlasí a s touto pomůckou nepracují. Nechtějí být svazování nějakými tabulkami, protože věří, že jsou schopni ty skutečnosti, které se ukážou v důkazním řízení, sami posoudit Já si nemyslím, že je záhodno, aby se praxe sjednotila, protože to by se musely sjednotit všechny typové kauzy, musela by být jedna jako druhá. V každém řízení jsou přitom účastníci, kteří mají trochu jiné poměry a vyjdou najevo trochu jiné okolnosti. To není 5 kilo brambor jako 5 kilo brambor. A na tohle vymýšlet tabulky není podle mě chytrý nápad.
Lidmila Adlerová, okresní soud Brno-město
Tabulky mezi soudci kolují už dlouhá léta, takže podobné tabulky mám k ruce a používám je už dlouho. Takřka se neliší od těch, co teď ministerstvo „vyplodilo", dokonce se dá používat i na více dětí. Je to pomůcka, která nám už léta pomáhá, ale vždycky je nutné se ponořit do toho konkrétního případu a zohlednit dané okolnosti. Problém není určit výživné, ale zjistit, z čeho ho určit, zjistit příjmy rodičů, obzvlášť u podnikatelů.
Alexandr Dadam, okresní soud Ostrava
Většina našich
soudců tabulkám přihlíží, ale jde o záležitost striktně individuální, případ od případu a nelze vyloučit situaci, kdy například soud bude akceptovat dohodu účastníků jdoucí proti zmíněným tabulkám. Tabulky totiž mají pouze doporučující povahu a soudce je při své rozhodovací činnosti vázán pouze zákonem.
