O budoucnosti předsedy ODS Mirka Topolánka se zřejmě rozhodne ve čtvrtek, kdy se sejde nejužší vedení strany. O co se ale hrálo minulý týden, kdy Topolánek přestal být volebním lídrem občanských demokratů?
Co se dělo v zákulisí, kdy Topolánek končil jako lídr, je stejně zajímavé, jako co s ním bude dál. Rozhádaná ODS dá odpověď možná ve čtvrtek. O co komu šlo?
Ivan Langer, místopředseda ODS
Role místopředsedy ODS ve sporu o Topolánka není jednoznačná. Přímo se za něho nepostavil. Spíše než nevraživost ale hrál roli Langerův pragmatismus - Topolánek totiž podle stranických průzkumů nepůsobí dobře na voliče. V roli šéfa volební kampaně by Langera poškodilo, kdyby ODS volby výrazně prohrála, za potupnou porážku by nesl odpovědnost. A v případném novém povolebním uspořádání v čele strany by Langer - uvyklý mít moc - nemusel uspět. Na jednání výkonné rady se však k Toplánkovi neotočil zcela zády. ODS už totiž měla nachystáno usnesení, že vyzývá Topolánka, aby opustil křeslo předsedy. A Langer se důrazně postavil za mírnější variantu: aby Topolánek setrvání ve funkci pouze zvážil.
ČTĚTE TAKÉ: Stát se předsedou? Jen když vyhrajeme, tvrdí Nečas
Přemysl Sobotka, předseda Senátu
O Sobotkovi jeho spolustraníci soudí, že veřejnou rebelií proti Toplánkovi zahájil svou senátorskou předvolební kampaň. Cíle stát se prezidentem by stěží dosáhl, kdyby na podzim neobhájil křeslo v horní komoře parlamentu. A s klesajícími preferencemi ODS by se mu to bez výrazné veřejné profilace mohlo stát. Inteligentní stratég ví, jak a kdy zaujmout média. Stejně postupoval už dříve, když se náhle a nečekaně postavil proti někdejšímu předsedovi ODS Václavu Klausovi - tehdy také ve jménu čistoty ODS opustil grémium strany. Podle účastníků výkonné rady působil minulý týden jeho předčasný odchod z jednání nesmyslně a jako předem připravený: za dveřmi totiž čekal houf novinářů, a Sobotka tak měl média na několik hodin jen pro sebe.
Foto: Robert Sedmík, Karel Šanda
