Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby se bude v úterý zabývat případem údajného úniku odposlechů telefonátů bývalého pražského primátora Pavla Béma s podnikatelem a lobbistou Romanem Janouškem. Novinářům to oznámil předseda komise Richard Dolejš. Ředitele BIS Jiřího Langa zároveň požádal o stanovisko k možnému úniku informací z tajné služby do agentury ABL. Lang bude v úterý kauzu poslancům vysvětlovat i na jednání komise. Prošetření případu žádá i exprimátor Pavel Bém.
Z komise by ale podle názoru ČSSD měl odejít poslanec David Kádner z Věcí veřejných, bývalý zaměstnanec agentury ABL. "Pokud koalice myslí vážně objektivní kontrolu zpravodajských služeb a BIS, měla by zvážit výměnu tohoto poslance v komisi," poznamenal Dolejš. Podle něj je nepřijatelné, aby se zpravodajská agentura infiltrovala do kontrolních orgánů v Poslanecké sněmovně.
Kádner ve vyjádření "kádrovací politiku ČSSD" rozhodně odmítl. "Nechápu, co zaujatého ČSSD vidí na pozici velitele ostrahy jednoho severočeského obchodního centra," podotkl. ČSSD by podle něj měla spíše řešit, proč BIS své poznatky nepředala policii či státnímu zastupitelství, aby mohla být celá věc řádně prošetřena.
Nahrávky údajně unikly ze svazků BIS
Odposlechy telefonátů Béma s Janouškem z roku 2007 získala podle deníku Mladá fronta Dnes o dva roky později bezpečnostní agentura ABL, kterou v té době vedl nynější předseda poslanců VV Vít Bárta. Podle MfD nahrávky unikly ze svazku BIS. Tajná služba to však popřela. Odposlechy podle deníku ukazují, že Janoušek spolurozhodoval o územním plánu Prahy, o prodejích pozemků či personální politice města.
"V demokratickém právním státě je nepřijatelné jakékoli propojení zpravodajské služby a soukromé bezpečnostní agentury obdobně jako infiltrace této agentury do vládních struktur prostřednictvím politické strany VV," uvedl Dolejš v tiskovém prohlášení. Nad únikem odposlechů do ABL se pozastavil i jeho kolega z komise pro kontrolu BIS a někdejší ředitel civilní rozvědky František Bublan.
"Vypadá to, že si to ABL od BIS zkrátka koupila, a to vidím jako docela závažný problém," řekl Bublan. Pokud Lang přizná, že odposlech unikl z BIS, bude prý komise chtít, aby problém řešil a snažil se zjistit, kdo odposlech vynesl. "Budeme také chtít, ať nějak dokladuje, jaké obranné mechanismy proti takovým únikům na BIS mají, jestli tam vůbec nějaké mají," dodal.
Nahrané hovory, které deník získal, zachycují období prvních sedmi měsíců roku 2007. MfD údajně zjistila, že se ve stejném roce na Romana Janouška zaměřila BIS, když mapovala aktivity všech rozhodujících lobbistů v zemi. Tajná služba založila svazek s názvem SPIS a do něho ukládala i odposlechy, které povolil vrchní soud. Ze svazku se pak měly nahrávky v roce 2009 dostat k ABL.
BIS ale odmítla, že by odposlechy unikly od ní. "Únik jakýchkoliv soudem povolených odposlechů z BIS do podnikatelského prostředí, tedy i do agentury ABL, odmítám a vylučuji," řekl deníku mluvčí služby Jan Šubert. Připustil, že se služba tematikou lobbistů zabývala, ale podrobnosti zveřejnit nemůže. Předseda poslaneckého klubu VV Bárta, který v roce 2009 ABL vlastnil, existenci a původ nahrávek nepotvrdil. "Nic o tom nevím," sdělil MfD.
|
Tiskové prohlášení Pavla Béma k zveřejnění údajných odposlechů BIS
|










