Pokud by se Evropská unie shodla na úpravě Lisabonské smlouvy a znamenalo by to přenesení pravomocí na evropskou úroveň, pak by Češi o těchto změnách pravděpodobně rozhodovali v referendu. Novinářům to řekl český premiér Petr Nečas.
O případných úpravách "Lisabonu", který reformoval unii a její vnitřní mechanismus, bude jednat dnes začínající summit EU v Bruselu.
Přenosem pravomocí by podle premiéra bylo dočasné odebrání hlasovacích práv členským zemím, které nebudou plnit rozpočtová pravidla. Právě to je částí návrhů, které chtějí prozatím jen v eurozóně prosadit dva klíčoví členové unie: Německo s Francií.
"Kdyby ten návrh měl spočívat v přesunu pravomocí, byť jenom dílčím a malém, z národní úrovně na evropskou úroveň, tak potom musím říci, že se cítím vázán vládním programovým prohlášením a koaliční smlouvou. V tomto případě by Česká republika s vysokou pravděpodobností musela směřovat k ratifikaci referendem," uvedl Nečas.
Podle něj je případná změna Lisabonské smlouvy "nesmírně komplikovanou a citlivou záležitostí" i s ohledem na její schvalování v Česku. Český prezident Václav Klaus dlouho s podpisem váhal a nakonec ji z nejvyšších představitelů členských států EU podepsal jako poslední. "Kdyby v rámci sankčního režimu bylo možné uplatňovat suspendaci hlasovacích práv, to si dovedu představit jen těžko. A to to říkám velmi diplomaticky," dodal český premiér.
Česko má ale připomínky i ke zpřísnění sankcí, na nichž se minulý týden dohodli ministři financí Evropské unie. Za určitých okolností by mohla nastat situace, že některá ze zemí EU by byla pokutována Evropskou komisí za porušení unijních rozpočtových pravidel a rozhodnutí Bruselu by následně mohla zvrátit jen kvalifikovaná většina členských států. "Tento krok by narušil institucionální rovnováhu v rámci EU, protože, řekněme si otevřeně, znamená výrazné posílení Evropské komise na úkor Rady EU, a za druhé existují celkem tři posudky, které ukazují jisté problémy právě s českým ústavním pořádkem a s přístupovou smlouvou," doplnil Nečas.
Podle něj Češi budou na dnešní vrcholné schůzce evropské sedmadvacítky usilovat o závazek Evropské unie, že podobný postup bude možné využít jen v rámci rozpočtových pravidel a následných sankcí. Neměl by se tak vztahovat i na hlasování v dalších věcech.
Návrhy se sice týkají jen eurozóny, avšak schválit by je musely jednomyslně všechny členské země EU. Eurozónu tvoří 17 z nich i s Estonskem, které přijme evropskou jednotnou měnu na začátku příštího roku, dalších osm se zavázalo do ní vstoupit (ač není časově určeno kdy); výjimku mají v tomto smyslu Británie a Dánsko.
Berlín s Paříží kromě pozastavení hlasovacích práv v Radě EU, která sdružuje členské země unie, chtějí také vytvořit trvalý stabilizační mechanizmus zajišťující finanční stabilitu eurozóny. Takový mechanismus, který by ve spolupráci s MMF v případě potřeby disponoval až 750 miliardami eur, už existuje, avšak je časově omezen rokem 2013.
