Česko se na tři roky stalo členem Rady Organizace spojených národů pro lidská práva. Dostatečný počet hlasů získalo již v prvním kole dnešní volby, když se pro ně vyslovilo 148 ze 191 přítomných zemí. Česká republika do sedmačtyřicetičlenné rady kandidovala ve východoevropské skupině, do níž patří.
O dvě volná místa se spolu s Českem ucházelo ještě Rumunsko a Gruzie. Nakonec jako druzí uspěli Rumuni, kteří získali 131 hlasů. Pro zvolení bylo potřeba 97 hlasů. Gruzie jich dostala 89.
Náměstek českého ministra zahraničí Vladimír Galuška po volbě řekl, že má radost, že Česko získalo více hlasů, než doufalo. Diplomaté před volbou mluvili o tom, že mají zajištěno kolem 140 hlasů. Podle náměstka je za dnešním výsledkem usilovná práce české diplomacie a dobrá pověst České republiky při prosazování lidských práv. "Je to vyznamenání pro celou českou diplomacii," řekl Galuška.
Úkolem rady sídlící v Ženevě je prosazovat a chránit lidská práva ve světě. Česko, jež ve své zahraniční politice na lidská práva klade velký důraz, se chce zaměřit na několik priorit. Hodlá například prosazovat, aby se do rady nedostávaly země, jež samy lidská práva porušují. Chce také, aby rada adekvátně reagovala na případy porušování lidských práv. Mezi další priority patří svoboda projevu či zákaz mučení.
Stovky jednání
Volbě předcházela několikaměsíční ofenziva české diplomacie jak v New Yorku, kde OSN sídlí, tak ve světě. Stovky jednání nakonec daly zapomenout na neúspěšnou kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN v roce 2007, kdy Česká republika prohrála s Chorvatskem.
Česko by se nyní chtělo podílet na zlepšení fungování rady pro lidská práva, která je často kritizována kvůli tomu, že v ní zasedají státy porušující lidská práva. Nyní je tak například členkou rady Kuba. Podle českých diplomatů se ale pohled na radu mění a tato instituce je stále více vnímána jako orgán přímo ovlivňující zahraniční politiku. Její postoj k Libyi otevřel cestu k rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která umožnila letecký zásah na ochranu civilistů v zemi.
Galuška řekl, že v radě pochopitelně jsou státy, s nimiž se Česko neshodne. Podle něj je ale důležité "vyměňovat a tříbit si názory". V radě pak Česká republika hodlá spolupracovat s evropským zeměmi a s dalšími státy, jež lidská práva považují za důležitá. "Budeme jedním z hlasů, který bude zastávat principiální hodnoty, které patří do moderní Evropy," řekl náměstek.
O členství mělo Česko zájem už před třemi lety, ale v té době nechtělo soutěžit se Slovenskem, které se tehdy členem sedmačtyřicetičlenné rady stalo. Slovensku, které spolu s Ukrajinou nyní v radě končí, Česká republika v roce 2008 pomohla ke zvolení tím, že svou kandidaturu stáhla.
