Návrh skupiny 30 senátorů na zrušení části amnestie prezidenta Václava Klause projedná plénum Ústavního soudu. Vedení soudu o tom rozhodlo s tím, že jde o závažnou věc spojenou s hlavou státu a Senátem. Spis byl přidělený soudci-zpravodaji Vladimíru Kůrkovi. Řekl to mluvčí soudu Vlastimil Göttinger. Zatím se neví, zda soud vyhoví žádosti senátorů na přednostní vyřízení stížnosti.
"Za jak dlouho by mohla být stížnost projednána, to nelze komentovat. Na přednostní projednání není právní nárok, soud v plénu zváží, nakolik projednání věci spěchá," uvedl mluvčí.
V úterý, při podání stížnosti, se mluvilo o tom, že by se na projednání mohlo čekat několik dní, v horším případě několik týdnů - pokud by stížnost například nebyla řádně sepsána.
Část senátorů navrhuje zrušení amnestie v té části, která se týká zastavení kauz, jež trvají déle než osm let a hrozí u nich sazba do deseti let vězení. Senátoři namítají, že amnestie touto částí porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se jejich nároků.
Podle návrhu byla porušena základní práva a svobody velkého množství lidí; hovoří se až o 150 tisíci lidech. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková řekla, že zastavení trestního řízení znamená, že v něm schází výsledek. Není v něm konstatování toho, že někdo porušil zákon. "A v tom okamžiku vzniká začarovaný kruh, kdy se poškození v podstatě nemohou domoci náhrady škody, protože podle práva nemají vůči komu," zdůraznila.
Stížnost zveřejnila sociální demokracie na internetových stránkách. Mimo jiné uvádí, že Klaus amnestií prominul velké množství případů "úmyslné hospodářské a majetkové trestné činnosti s mnoha tisíci poškozenými a se škodou mnoha miliard korun". Lidé, kteří přišli o možnost, aby jim byly uhrazeny škody, mohou prý nyní žalovat jen "vytunelované firmy, které jsou prázdné skořápky". Zcizený majetek zůstane pachatelům.
Stížnost uvádí, že amnestie je zásahem do majetkových práv, a to kvůli vzniklým škodám. Dále je prý zásahem do práva na spravedlivý proces, protože oběti podvodů čekaly, že soudy rozhodnou o jejich finančních a majetkových nárocích ve vztahu k pachatelům. Podle stížností je amnestie i zásahem do základních principů právního státu a dělby moci podle Ústavy. Amnestie prý popřela úlohu soudů a podlomila důvěru lidí ve stát.
Ústavní soud rozhoduje v plénu, tedy ve shromáždění všech svých soudců, klíčové záležitostí. Jednou z nich byl také v roce 2009 návrh nezařazeného poslance Miloše Melčáka k uspořádání předčasných sněmovních voleb. Ústavní soud je neumožnil. Zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období sněmovny. Ústavní soudci tehdy poprvé zrušili ústavní zákon, tedy normu nejvyšší právní síly. Nyní se poprvé budou zabývat stížností na amnestii prezidenta republiky.
