Strana přímé demokracie, jak se Věci veřejné samy rády nazývají, na přímou demokracii rezignovala. Už půl roku si nemůže jejich registrovaný příznivec - takzvaný véčkař - kliknout na "ano" nebo "ne" na internetovém referendu. Proč? Údajně není čas veřejná hlasování vypisovat.
Poslední internetové hlasování "véčkařů" skončilo 26. března. Od té doby ani ťuk. "Nějak na to nebyl čas. V dubnu strana měla úplně jiné starosti, pak byly prázdniny a teď se připravujeme na krajské volby," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ volební manažer VV Filip Klasna, který má referenda také na starosti.
Z výpisu konání jednotlivých hlasování je patrné, že strana s nimi skoncovala poté, co vystoupila z vlády. "Vrátíme se k nim po krajských volbách," ujišťoval Klasna, mimochodem bratr místopředsedkyně VV Kateřiny Klasnové.
To předseda Věcí veřejných Radek John vidí budoucnost internetových hlasování skeptičtěji. Další se vypíše tehdy, až strana dostane nápad, jakou otázkou veřejnost oslovit.
A nápady Věcem veřejným poslední dobou nejspíš došly. "My jsme dali možnost vypisovat referenda krajským radám. Protože oni jsou nejlepší na přípravu volebního programu. Je to tak, že když přijde návrh na smysluplnou otázku, tak referendum je vypsáno. Je to na frekvenci smysluplných otázek. Nebudeme dělat referendum pro referendum. Nejsou zrušená, když přijde smysluplná otázka, tak ho vypíšeme," vyjasnil John.
Internetová referenda byla jedním z hlavních pilířů předvolebního programu Věcí veřejných. Právě kvůli nim se nazývaly "stranou přímé demokracie". Obrázek zaškrtnuté fajfky v rámečku, která se obvykle při značení odpovědi v hlasováních používá, si strana dala i do svého znaku.
Referenda byla také dlouhý čas terčem ostré kritiky. Koaličním partnerům se nelíbilo, že se strana snažila ve vládě trvat na tom, co si odhlasovalo pár stovek až tisíc příznivců jedné strany. Ustát musely Věci veřejné také aféru kolem falšování v registrování příznivců.
