Vláda neprosadí Klausovu výjimku k Lisabonu. Kvůli Senátu

Domácí
1. 12. 2010 16:09
Václav Klaus má smůlu, jeho vyjímka k Lisabonu neprojde.
Václav Klaus má smůlu, jeho vyjímka k Lisabonu neprojde.

Pokud by vláda prosazovala smluvní zakotvení výjimky z Listiny základních práv Evropské unie, jejímž dojednáním prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou, riskovala by odmítnutí v Senátu, řekla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková s tím, že kvůli výjimce by měli Češi nižší právní ochranu než ostatní občané zemí unie.

"Ta výjimka je pro nás prostě nepřijatelná," prohlásila Gajdůšková. Sociální demokraté mají po letošních volbách v Senátu nadpoloviční většinu a vláda k přijetí mezinárodních smluv potřebuje souhlas obou komor parlamentu.

Smlouvu smeteme

Jestliže by vláda případně dojednala připojení výjimky ke smlouvě o přistoupení některé z kandidátských zemí, šla by podle Gajdůškové "do rizika, že v Senátu to bude smeteno". Místopředsedkyně Senátu by takový postup navíc vnímala jako omezení svobody rozhodování zákonodárce a věc by zřejmě postoupila Ústavnímu soudu.

Senátorka však nemá signály, že by kabinet Petra Nečase takovouto formu zvolil. Předchozí vláda Jana Fischera nicméně výjimku loni vyjednala s tím, že by byla včleněna do textu přístupové smlouvy Chorvatska k EU.

Klaus výjimku prosazoval jako ochranu před údajnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR, přestože s tím podle mnohých právníků Lisabonská smlouva o reformě institucí EU ani listina nijak nesouvisejí.¨

K výjimce není důvod

Podle Aleny Gajdůškové ke Klausově výjimce není důvod.Gajdůšková s odkazem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku uvedla, že "retroaktivita v těchto věcech je nemožná". Poukázala také na to, že více než rok od ratifikace lisabonské smlouvy bez uzákoněné výjimky nenastaly žádné situace, které by oprávněnost Klausova požadavku potvrzovaly.

Klausova výjimka politickou scénu rozdělila. Podle pravice Česká republika údajně nebude díky ní tolik vázána k naplňování rozsáhlých sociálních práv, jakým je například zvýšení ochrany zaměstnanců nebo vyšší nároky na sociální zabezpečení. Podle levice a odborů by prý Češi nemohli u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva.

Autor: ČTK Foto: Karel Šanda, ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ