Doba platnosti zbrojních průkazů se pravděpodobně zkrátí, Česko současně zavede nové kategorie zbraní. Počítá s tím novela zákona o zbraních, kterou schválila vláda a která vychází ze směrnice Evropské unie, proti které Česko podalo žalobu. Novelu ještě musí schválit parlament, nejsilnější opoziční strana ODS oznámila, že zákon odmítá.
Podle novely se dosavadní kategorie zbraní rozšíří o dvě nové. Budou do nich spadat legálně vlastněné zbraně, u nichž například majitelé dosud neměli ohlašovací povinnost, a nemusely tak být zaregistrovány. Týká se to například historických, znehodnocených nebo plynových zbraní, které budou nově spadat do přísnější kategorie. Kolik takových zbraní budou muset jejich majitelé nově zaregistrovat, není podle podkladů jasné. Jejich počty se řádově odhadují na deseti- až statisíce.
V souvislosti se zkrácením doby platnosti zbrojních průkazů se počítá s tím, že se sníží správní poplatek ze 700 na 400 korun. Norma také omezuje držení zásobníků na více než deset nábojů pro dlouhé zbraně a více než 20 nábojů pro krátké zbraně.
Ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k novele uvedlo, že jejím cílem je, aby byla zachována práva a povinnosti oprávněných držitelů zbraní. V zemi bylo v polovině loňského roku přes 301 tisíc držitelů zbrojních průkazů, u kterých bylo přes 819 tisíc zbraní podléhajících registraci podle současných zákonů.
Vicepremiér Richard Brabec (ANO) při příchodu na jednání vlády řekl, že návrh zákona je připraven tak, aby zapracoval do národního práva evropskou směrnici, přitom ale zohlednil skutečnost, že dosavadní česká právní úprava byla přísnější. Nevylučuje další debatu ve sněmovně o parametrech zákona, například ohledně omezení, které se týkají krátkých zbraní se zásobníky nad 20 nábojů.
ODS se schválením zákona nesouhlasí. "Trváme na tom, že Česká republika by neměla odzbrojovací směrnici implementovat, a to i za cenu sankcí. Zároveň připomínáme, že nebylo dosud rozhodnuto v probíhající žalobě ČR u Soudního dvora EU na tuto normu, a že její osud je tedy stále nejistý. Jsme proto připraveni v nadcházejícím legislativním procesu učinit vše pro to, aby tato novela byla zamítnuta," uvedla v tiskovém prohlášení poslankyně Jana Černochová (ODS).
Zatraktivnění hypotečních zástavních listů
Vláda také schválila novelu zákona o dluhopisech. Hypoteční zástavní listy, které banky využívají na financování hypoték, by tak měly být pro investory atraktivnější. Současná úprava je podle ministerstva financí zastaralá a neodráží nejnovější trendy.
"Ukazuje se, že stávající právní úprava je zastaralá nejen proti Západu, ale také proti Polsku, Maďarsku a Rumunsku. V právní úpravě totiž chybí celá řada ustanovení nebo dokonce institutů, které lze najít v ostatních vyspělých evropských právních úpravách. To má za následek poměrně negativní hodnocení právního rámce pro hypoteční zástavní listy ze strany ratingových agentur," uvádí materiál.
Novela mimo jiné upravuje režim hypotečních zástavních listů a jejich správu v případě úpadku toho, kdo cenné papíry vydal. Ministerstvo navrhuje hypoteční zástavní listy, tedy tzv. kryté dluhopisy, vyjmout z případného insolvenčního řízení.
Návrh ministerstvo předložilo vládě v identické podobě, ve které jej kabinet již schválil v březnu 2017. Do konce volebního období předchozí Poslanecké sněmovny ovšem nebyl sněmovnou schválen a musel tak být předložen znovu.
Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy vydávané hypotečními bankami s cílem získat peníze na poskytování hypotečních úvěrů. Dluhopisy jsou kryté pohledávkami z hypotečních úvěrů, a patří tak podle odborníků k jedněm z nejbezpečnějších cenných papírů.
Do konce března 2016 byly podle materiálu v Česku vydány hypoteční zástavní listy za 832 miliard korun, z toho v oběhu byly papíry za 535 miliard korun.
Úprava náhrad po úrazu
Vláda také schválila, aby se mohly sjednotit náhrady výdělku po pracovním úrazu či s nemocí z povolání lidem, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných. Nyní se liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný. Kabinet dostal materiál bez výhrad a rozporů resortů. Lhůta na připomínky byla kratší a mohly je podávat jen vybrané instituce. Nyní návrh projedná sněmovna.
Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem či onemocněním z povolání a příjmem po zranění či nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Rozdíl zaměstnavatelé dorovnávají z pojištění. U nezaměstnaných se jako základ pro výpočet bere minimální mzda.
Zaměstnavatelé se nyní pojišťují u dvou komerčních pojišťoven: České pojišťovny a Kooperativy. Česká pojišťovna při stanovení náhrady u nezaměstnaných vychází z aktuální minimální mzdy, která v posledních letech každoročně roste. Do konce loňska činila 11 000 korun, letos 12 200 korun. Vyplácená částka se tak po každém zvýšení nejnižšího výdělku snižuje. Kooperativa bere v potaz minimální mzdu, která byla v době, kdy se pracovník po úrazu či s nemocí z povolání zařadil mezi uchazeče o práci. Náhrada se tak každý rok nemění.
Ministerstvo navrhuje, aby se náhrada nezaměstnaným nově počítala z minimální mzdy, která se platila v den jejich zařazení do evidence úřadu práce. Podle autorů návrhu není důvod, aby se částky lišily podle pojišťovny. Resort by chtěl, aby Sněmovna novelu schválila zrychleně při prvním projednávání, tedy v takzvaném prvním čtení.
Poslanecký návrh řešící obdobnou problematiku podpořila před dvěma týdny sněmovna. Podle ministryně práce Jaroslavy Němcové (ANO) není návrh dostatečně komplexní, opomíjel například lidi působící v ozbrojených složkách. Předkladatelé poslaneckého návrhu se ale podíleli i na přípravě vládní novely. Podle vicepremiéra Richarda Brabce (ANO) by v případě schválení poslanci v prvním čtení mohla nová pravidla platit už od poloviny roku. Pokud se novela bude projednávat standardním způsobem, začne podle něj platit až v příštím roce.
Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících, se od roku 2005 pravidelně valorizují stejně jako penze. Podle odborů je to nedostatečné a víc by se v přidávání měl odrážet růst mezd.
Zrušení výjimky pro ČEZ? Babiš souhlasí, nelíbí se mu technické řešení
V budoucnu by se mohlo vyplácení náhrad změnit. Upravit by to měl zamýšlený zákon o úrazovém pojištění. Takovou novou normu už Česko mělo. Začala platit v roce 2006, ale nikdy nebyla účinná. Účinnost se kvůli neshodám na podobě úrazového systému několikrát odkládala, nakonec byl zákon zrušen.
Neutrální stanovisko zaujala vláda k návrhu Pirátů na zrušení výjimky pro ČEZ a další firmy z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Novinářům to řekla mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová, podle níž premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) souhlasí se záměrem návrhu, i když se mu nelíbí technické řešení navrhované novely. Proti návrhu Pirátů vystoupili vládní legislativci, kteří doporučovali kabinetu, aby novelu odmítl. Novelou se bude zabývat sněmovna, poslanci mohou její podobu upravit.
