Jednání
Vláda probere tajení informací kvůli územnímu dluhu vůči Polsku

Vláda bude příští týden rozhodovat o tom, zda zruší stupeň utajení kvůli územnímu dluhu Česka vůči Polsku, který pochází z roku 1958. Česko by sousední zemi mělo vrátit 368 hektarů území. Informace o vyrovnání územního dluhu jsou zatím projednávány v nejnižším - vyhrazeném - stupni utajení. Důvodem jsou citlivé informace, které se týkaly zejména ploch určených k vyrovnání. Ministerstvo vnitra nyní navrhuje stupeň utajení zrušit kvůli tomu, že o tom majitelé pozemků vědí.

Oficiální seznam zveřejněn nebyl. V minulosti představitelé ministerstva vnitra informovali o tom, že pozemky vytipované ke kompenzaci jsou na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje. V předchozích měsících vyjednávali s jejich majiteli.

Problém s územním dluhem vznikl na konci padesátých let. Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením nynější hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit.

Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o osmdesát kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů.

Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski. Česko místo pozemků nabízelo finanční kompenzaci, což Polsko odmítlo.