V České republice chybí transparentní pravidla, která by upravovala politický lobbing. Vláda se bude ve středu zabývat věcným záměrem zákona, který chce tuto situaci změnit. Návrh usiluje o to, aby se lobbisté ke své činnosti přihlásili a aby se díky tomu omezily nežádoucí jevy s lobbingem spojené - korupce, střet zájmů nebo klientelismus.
"Oblast lobbingu je velmi obtížně regulovatelná kvůli neochotě mnoha fakticky lobbujících aktérů se k lobbistické činnosti přihlásit, respektive ji za lobbing označit," připustili autoři návrhu, který vznikl za předchozího ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jana Chvojky (ČSSD). Věcný záměr jde na jednání vlády Andreje Babiše (ANO) s řadou rozporů z připomínkových míst. Například odboráři nebo Česká národní banka se brání tomu, že by se měl zákon vztahovat i na ně.
Autoři materiálu označují lobbing, tedy soustavnou činnost spočívající v prosazování skupinových zájmů, za legitimní součást demokratického procesu. Zároveň upozorňují, že veřejnost si jej kvůli neexistenci jasných pravidel často spojuje s korupcí, protože hranice mezi lobbingem a trestným činem nepřímého úplatkářství je velmi tenká.
"Záměrem zůstává zejména odlišení standardního, legitimního a přínosného lobbingu coby distribuce informací a dat veřejným funkcionářům za účelem prosazení změny legislativy a rozhodnutí od zákulisního, záměrně netransparentního lobbingu probíhajícího všemi možnými, někdy i protiprávními prostředky na straně druhé," uvedli.
Materiál předkládá čtyři různé varianty budoucí regulace lobbingu. Preferuje tu, která zavádí registr lobbistů, tzv. legislativní stopu, a zaznamenávání veškerých darů přesahujících 5000 korun.
V registru by byli podle této varianty povinně evidováni lidé, kteří systematicky nebo organizovaně usilují o ovlivňování zákonodárného procesu na centrální úrovni, tedy nikoliv na úrovni územních samosprávných celků. Ministři, poslanci a senátoři by pak měli být následně vyzváni k tomu, aby se s neregistrovanými lobbisty nestýkali.
Zatím není jasné, která instituce by registr vedla. Z připomínek je zjevné, že ani ministerstvo spravedlnosti, ani ministerstvo vnitra či úřad vlády o tuto odpovědnost nestojí.
Navrhovaná legislativní stopa má zamezit anonymním změnám v připravované legislativě. Státní zaměstnanci, veřejní funkcionáři a jejich odborné aparáty by měli povinnost uvádět k návrhům právních předpisů všechny lidi, kteří ovlivnili zpracování legislativního návrhu a jeho finální podobu.
