Vláda schválila návrh novely trestního řádu a trestního zákoníku, který má mimo jiné motivovat k oznamování korupce. Mezi základní cíle novely patří také úprava pravidel pro trestní stíhání poslanců, senátorů nebo soudců a zavedení trestnosti i u přípravy krácení daně.
Současná legislativa podle podkladů ministerstva spravedlnosti pro členy vlády nemotivuje k oznamování korupce, a tak policii mohou v některých případech chybět důkazy o korupčním jednání, nebo se o něm ani nedozví. Motivovat k oznamování korupce by mělo znovuzavedení určité formy účinné lítosti do trestního řádu. Nyní hrozí postih oběma stranám, a nemají tedy zájem úplatkářství odhalit. Novela počítá například s tím, že policie dočasně odloží trestní stíhání člověka, který oznámil korupci, pokud slíbil nebo poskytl úplatek jen proto, že o něj byl požádán, a zároveň to nahlásil bez zbytečného odkladu.
Novela by měla upravit trestní stíhání bývalých poslanců poté, co jim skončí mandát, a tedy ztratí imunitu. Pokud nyní chce policie poslance obvinit, musí nejprve požádat Sněmovnu o jejich vydání. Pokud nejsou vydáni, tak ústava jejich stíhání dovoluje až poté, co o funkci přijdou. Mezitím nemůže trestní stíhání pokračovat, musí být zastaveno a policisté mohou přijít o důležité stopy nebo svědky.
Novela by měla policii umožnit, aby zajistila důležité důkazy a "schovala" je na pozdější dobu. Pak by mohla policie stíhání pouze přerušit do doby, kdy bude moct být dotyčný opět stíhán, tedy například po uplynutí poslaneckého mandátu.
