Vláda schválila novelu, která má umožnit azylantům žijícím delší dobu v Česku cestovat po Evropské unii. Norma sjednocuje azylový systém České republiky a Evropské unie. Právní postavení lidí, kteří v České republice získali azyl nebo takzvanou doplňkovou ochranu, by se tak mělo zlepšit. V budoucnu by měli mít možnost získat po určité době pobytu postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, což by jim mělo dovolit cestování po EU.
Ministerstvo vnitra předložilo novelu kabinetu kvůli začlenění dvou evropských směrnic do českého právního řádu, které jsou součástí budování takzvaného společného evropského azylového systému. V budoucnu by měl zajistit stejnou azylovou politiku všech členských států.
"Rozšíření působnosti směrnice i na osoby s mezinárodní ochranou vychází z premisy, že možnost získat po určité době právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v členském státě EU má významný dopad na plnou integraci osob," uvádí důvodová zpráva k zákonu o azylu. Podle ní si novela klade za cíl i zajištění větší ochrany lidí s azylem či doplňkovou ochranou. Ta se poskytuje třeba lidem, kterým ve vlasti hrozí mučení.
Pokud předpisy schválí v navržené podobě vláda, parlament a podepíše je i prezident, měla by ustanovení o zrovnoprávnění azylantů a lidí s doplňkovou ochranou s ostatními cizinci nabýt účinnosti od roku 2014. V takovém případě by podle odhadů ministerstva bylo třeba navýšit počet lůžek v azylových středicích, kde by nově mohli bydlet i lidé s doplňkovou ochranou. Úřad počítá se zvýšením kapacity ze současných 120 na zhruba 280 míst, což by si vyžádalo náklady přes čtyři miliony korun ročně.
