Vládní koalice prohlasovala sněmovnou balíček úsporných opatření v sociální oblasti. Chce ale, aby stát od příštího roku začal vyplácet kompenzaci lidem bez práce za nevyplacené odstupné či odchodné. Poslanci také schválili zvýšení DPH na 14 procent. Návrhy teď míří do Senátu.
Soubor opatření, která se týkají například vyplácení nemocenské, rodičovského a sociálního příspěvku či příspěvku na péči, je téměř totožný s balíčkem přijatým loni ve stavu legislativní nouze. Ústavní soud kvůli formě schválení na návrh opozice platnost přijatých opatření zrušil ke konci letošního roku. Vláda proto balíček předložila znovu, aby úsporná opatření mohla platit nadále. Stát díky nim ročně ušetří asi 23,5 miliardy korun.
Levice tvrdí, že omezení postihnou nejvíce chudší rodiny a mladé lidi, kteří plánují děti. Podle opozice jsou opatření namířena protipopulačně, nikoli tak, aby podporovala porodnost. Vláda by podle ní měla spíše hledat způsoby, jak zvýšit příjmy státu, například zavedením progresivní daně z příjmů.
Jediným zmírněním oproti dosavadním škrtům má být kompenzace za nevyplacené odstupné, odchodné nebo odbytné, a to ve výši 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku. Podle současných pravidel nemají nezaměstnaní první tři měsíce nárok na podporu, pokud jim podle zákona mělo být vyplaceno odstupné. V praxi se však stává, že zaměstnavatelé odstupné nevyplatí a lidé zůstávají po tuto dobu bez peněz.
Omezení porodného potrvá
Přijatý zákon také počítá s tím, že by i nadále omezil vyplácení porodného pouze na první dítě a jen pro chudší rodiny. Nárok by měly domácnosti s příjmem do 2,4násobku životního minima. Zachoval by i loňské změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. 
Rodič by měl tedy nárok na příspěvek ve výši 7600 korun do devíti měsíců věku dítěte. Poté by pobíral 3800 korun až do čtyř let věku dítěte. Snížen zůstane i příspěvek na péči v prvním stupni z 2000 na 800 korun.
Balíček opatření dále počítá se zachováním letošních pravidel pro poskytování nemocenské. Měla by se vyplácet až od 22. dne nemoci. Do té doby budou zaměstnavatelé platit svým zaměstnancům náhradu mzdy. V současnosti ji vyplácejí pouze do 14. dne nemoci. Novela také prodlužuje opatření z roku 2010, kterým se snížila výše nemocenské od 31. do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti ze 66 na 60 procent vyměřovacího základu.
Prošlo i zvýšení DPH
Další změnou, která přes dolní komoru parlamentu prošla je změna DPH. Snížená desetiprocentní sazba daně z přidané hodnoty vzroste od příštího roku na 14 procent. Od dalšího roku se obě sazby sjednotí na 17,5 procenta.
Zvýšení DPH bude znamenat zdražení potravin, léků, sociálních a zdravotních služeb, městské hromadné dopravy, vstupenek na sportovní utkání a kulturní pořady, knih, novin. Zdraží zřejmě voda, teplo, dětské pleny a autosedačky a také pohřby.
Vláda na oplátku občanům zvýší slevu na vyživované dítě o 150 korun měsíčně. Vybrané peníze mají jít na rozjezd důchodové reformy. Změny DPH podle dřívějších propočtů ministerstva financí dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi.
Změny ve stavebním spoření
Nově se rovněž omezí státní podpory stavebního spoření. Podpora klesne na nejvýše dva tisíce korun ročně pro nové i existující smlouvy, zdaňovat se budou úroky z vkladu. Stát tak chce ušetřit čtyři až šest miliard korun. Změnu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.
Státní příspěvek bude představovat deset procent místo dosavadních 15 procent z naspořené částky. Maximálním limitem pro jeho výpočet bude částka 20 tisíc korun, takže nepřekročí dva tisíce korun. Nově se budou zdaňovat připsané úroky, samotná státní podpora se zdaňovat nebude.
