Amnestii bych vyhlásil znovu, prohlásil ve svém závěrečném projevu loučící se prezident Václav Klaus. Cílem jeho kritiků, kteří na něj podali v Senátu dokonce žalobu z velezrady, bylo podle něj očernit celé jeho funkční období. Klaus také konstatoval, že většina jeho varování týkající se Evropské unie se naplnila a varoval před rostoucí mocí Ústavního soudu.
Svůj závěrečný projev zahájil Klaus poměrně mírně, když vyjmenovával, jak se snažil vykonávat svou funkci prezidenta. "Snažil jsem se reprezentovat naši zemi jako sebevědomou součást vyspělé Evropy, nepodléhající komplexu malé země smířené s tím, že má plnit přání a příkazy těch větších," konstatoval Klaus mimo jiné. Realita života v České republice je přitom podle něj pozitivnější a přátelštější, než se lidem snaží vsugerovat média a jedinci, kteří se v nich prezentují.
Vzápětí se ovšem pustil do kritiky současné Evropské unie, Senátu i svých politických odpůrců. "Snažil jsem se upozorňovat, i když to mnozí slyšet nechtěli, na rizika dnešního modelu evropské integrace," řekl mimo jiné. Evropská unie se podle něj stále více centralizuje a potlačuje roli jednotlivých států, což vede k tomu, že jsme přestali být suverénní zemí. "Všemi mně dostupnými metodami jsem se pokoušel na tyto věci upozorňovat, ale svými protivníky v politice i v médiích jsem byl - často bez sebemenší věcné argumentace - odmítán," míní Klaus s tím, že většina jeho obav se naplnila a dnes už prý i mnozí jeho tehdejší odpůrci existenci vážného problému přiznávají. "Politická integrace Evropy dosáhla takové hloubky, že téměř nemáme prostředky jak naši zemi od nejrůznějších, námi nezamýšlených či nechtěných kroků a projektů ochránit," dodal.
Současnou politickou situaci v České republice podle něj podstatně proměnil zásah Ústavního soudu, který v roce 2009 zrušil již vypsané volby. "Jejich téměř roční odložení naši politiku změnilo. Do Poslanecké sněmovny vstoupily zcela nové politické strany, které - jak se ukázalo - na takovou roli nebyly připraveny," míní Klaus. "Poznamenává nás to dodnes," dodává.
Ústavní soud se přitom postupně podle něj mění v třetí komoru parlamentu. A může za to i Senát. "Navrhl jsem řadu kandidátů, které Senát bez vážného důvodu odmítl," stěžoval si Klaus. Složení soudu tak prý ovlivnit nemohl, i když je to všude na světě velké prezidentské téma. Senát podle něj chtěl Ústavní soud jednobarevný, a proto jeho návrhy, které tuto jednobarevnost narušovaly, opakovaně nepřijímal.
Amnestie? Vyhlásil bych ji znovu
Klaus ve svém projevu odmítl i kritiku amnestie, kterou vyhlásil počátkem tohoto roku. Ta omilostnila mnoho lidí ještě před vyhlášením rozsudku. Mimo jiné to byli i lidé obviněné ze závažných ekonomických trestných činů. Jejich oběti se tak jenom těžko budou domáhat náhrady škody. "Nevídaná mediální karikatura jejího smyslu, obsahu a důsledků, založená na myšlence, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, měla jediný smysl a účel: očernit celé mé prezidentské působení," domnívá se Klaus.
O amnestii jejím kritikům podle něj vůbec nešlo. "Měl jsem s tím počítat, ale zákeřnost a razance útoku mých politických soupeřů přesáhly mé očekávání," řekl Klaus s tím, že vrcholem toho je žaloba z velezrady, kterou vůči němu tento týden vznesl Senát. Amnestií prý vůbec nechtěl pomoci zločincům. Tato obvinění označil za jednu z nejodpornějších pomluv, s jakou se během své politické kariéry setkal. "Přesto bych i s touto zkušeností amnesii vyhlásil znovu," řekl Klaus.
Nastolit smíření a odpuštění, možnost začít znovu a dát druhou šanci do demokracie podle něj patří. "To není úlohou soudců či státních zástupců, z nichž někteří dnes svými nutně zúženými kritérii amnestii tak příkře a tak mylně hodnotí," řekl Klaus. Amnestii cítil jako povinnost, kterou bylo třeba učinit, i když pohodlnější a bezpečnější by podle něj bylo třeba nedělat nic. To by však musel rezignovat na politiku tak, jak ji od roku 1989 chápe a prosazuje.
Buďme k sobě přátelští
Obyvatelé by i přes různé komplikace neměli podle Kluse být pesimističtí. Přes všechny potíže a komplikace mohou mít totiž dobrou budoucnost. "Přál bych si, abychom byli vůči sobě přátelštější, uměli spolu komunikovat a abychom problémy, kterým čelíme, přijímali jako zvládnutelné výzvy," řekl Klaus. Podaří se to, budeme-li vždy mít před očima - při plném respektu k individualitě každého z nás - náš národní a státní celek, dodal.
Celý projev Václava Klause si můžete přečíst zde.
