Sněmovna neschválila návrh na finanční odškodnění lidem, kteří z politických důvodů dostali za komunistického režimu výpověď ze zaměstnání. I když návrh před rokem předložili zástupci ODS a ČSSD, většina občanských demokratů návrh nepodpořila.
Již dříve to zdůvodňovali zvýšením rozpočtových výdajů v době ekonomické krize. Navíc se jim nepodařilo prosadit, aby se odškodnění netýkalo členů KSČ.
ČTĚTE TAKÉ: Odškodné pro Polednovou? Političtí vězni jsou v šoku
"Zákon má výrazný morální rozměr, ale v současné ekonomické situaci by neměl být projednáván," uvedl už koncem ledna lídr ODS Petr Nečas. Odškodnění mělo být příspěvkem k důchodu až do výše 2500 korun měsíčně, pro státní rozpočet by to představovalo výdaje ve výši do 100 milionů korun ročně.
Pro návrh nakonec hlasovalo 76 ze 165 přítomných poslanců, k přijetí chybělo sedm hlasů. Proti byli jen čtyři poslanci, většina členů dolní komory se hlasování zdržela. Pro návrh hlasovali sociální demokraté, lidovci a jen osm občanských demokratů. I komunisté se až na jednu výjimku zdrželi.
Návrh, k jehož předkladatelům patřil i bývalý předseda ODS Mirek Topolánek, počítal se vznikem nároku na zvláštní příspěvek k důchodu u vojáků, civilních zaměstnanců ministerstva obrany a dalších mimosoudně rehabilitovaných osob, které v období let 1948 až 1989 ztratily zaměstnání z politických důvodů a staly se občany druhé kategorie.
Poslanec ODS David Kafka se pozastavil nad tím, že by nárok na kompenzaci měli mít i ti, kdo byli členy KSČ. Navrhl proto, aby odškodnění získat někdejší komunisté nemohli, s výjimkou těch, kdo byli ve straně jen v éře pražského jara, tedy od 1. ledna 1968 do 1. května 1969. Levice ve sněmovně ale toto omezení do zákona vtělit odmítla.
O příspěvek k důchodu si mohl podle návrhu požádat člověk, který přišel o práci z důvodu politické perzekuce v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989. Podmínkou byl ověřený opis osvědčení o mimosoudních rehabilitacích. Na příspěvek podle návrhu měli mít nárok také vdovci a vdovy. O žádostech měla rozhodovat Česká správa sociálního zabezpečení. Příspěvek se měl valorizovat jako důchody.
Zákon měl nabýt účinnosti za půl roku po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy zřejmě koncem letošního roku. Podle tvůrců normy žije v Česku nyní asi 3100 držitelů osvědčení nutného pro výplatu příspěvku a přibližně 500 vdov a vdovců po držitelích tohoto osvědčení. Odhadovaný stomilionový dopad na rozpočet počítal s tím, že by se maximální částka vyplácela všem dotčeným držitelům osvědčení.
Ilustrační foto: ČTK
