Ústavní experti v debatě o možné revizi ústavy odmítli možnost zavedení takzvaného klouzavého mandátu. Oslabil by se podle nich vztah mezi vládou a Sněmovnou, musely by se ošetřit i různé praktické problémy. O závěrech diskuse informoval Úřad vlády.
Klouzavý mandát spočívá v tom, že pokud se poslanec stane i ministrem, přepouští na dobu výkonu vládní funkce místo v zákonodárném sboru náhradníkovi. Vládní hnutí ANO přišlo předloni v březnu s návrhem na zavedení klouzavého mandátu pro poslance i senátory, následně z požadavku této úpravy pro horní komoru ustoupilo. Ve variantě jen pro poslance se pak klouzavý mandát dostal i do rozsáhlejší vládní novely ústavy. Už nyní je ale jasné, že do voleb ji zákonodárci neprojednají.
"Mně samotnému se líbí britský systém, kde ministr musí být poslancem. Vazbu vlády a Sněmovny nechci oslabovat," uvedl ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD), který kulaté stoly k případným ústavním změnám pořádá. V případě klouzavého mandátu by navíc bylo podle účastníků diskuse nutné vyřešit otázku, zda i ministr je chráněn poslaneckou imunitou, když není poslancem. Problematická by byla podle nich úprava mandátu poslanců v případně takzvaných přeběhlíků, sdělil Úřad vlády.
Odborníci debatovali také o zániku mandátu poslance v případě odsouzení, možnosti jednokolové volby do Senátu místo nynější dvoukolové a o úpravě vztahů mezi Senátem a vládou v případě rozpuštění Sněmovny. Shodli se na tom, že Senát by měl mít delší časový prostor pro projednávání návrhů, které dostane z dolní komory. Nyní je lhůta 30denní, v debatě zazněly hlasy pro její prodloužení na 45 nebo na 60 dnů, jak by si přáli zástupci horní komory.
Podporu expertů získala i myšlenka, aby poslanci mohli hlasovat jednotlivě o pozměňovacích návrzích Senátu, když jim horní komora zákon se svými úpravami vrátí. Nyní se mohou rozhodovat jen pro sněmovní, nebo pro senátní verzi jako celek. Úprava hlasování o zákonech, které vetoval prezident, by se podle odborníků měnit neměla. Vyslovili se i pro to, aby poslanecký návrh zákona mohla podat jen skupina nejméně pěti, nebo dokonce deseti poslanců, nikoli i jen jednotlivec, jak je to možné v současnosti. Podle expertů by to posílilo roli politických stran. Shoda panovala podle tiskové zprávy i na tom, aby zákon o Ústavním soudu patřil mezi normy, na jejichž znění se musí shodnout obě parlamentní komory. Nyní se jedná o ústavní a o volební zákony.
Debaty se zúčastnily dvě desítky ústavních právníků, například Aleš Gerloch, Zdeněk Jičínský a Jan Wintr. Další kulatý stůl se uskuteční na přelomu března a dubna, experti se budou věnovat ústavnímu postavení prezidenta a vlády. Při první debatě se odborníci většinově shodli na tom, že celková revize ústavy potřebná je. V tomto volebním období už ale schválena nebude.
