Exministr obrany Alexandr Vondra u soudu zopakoval, že nedostal od Vojenského zpravodajství žádost o povolení sledování Radky Nečasové, někdejší manželky expremiéra Petra Nečase. Uvedl také, že pokud jsou při sledování použity technické prostředky, ministr by měl být o souhlas vždy požádán, a to písemnou formou. Nečasova současná manželka Jana (dříve Nagyová) čelí obžalobě z toho, že nechala Radku Nečasovou sledovat Vojenským zpravodajstvím ze soukromých důvodů.
Vondra působil v Nečasově vládě ve funkci ministra obrany od července 2010 do prosince 2012. Nagyová podle obžaloby zadala sledování Radky Nečasové na podzim 2012. Státní zástupci stavějí obvinění na tom, že sledování bylo nezákonné, protože se uskutečnilo bez vědomí a souhlasu Vondry jako ministra.
"Žádost o sledování Radky Nečasové mi předložena nebyla, sám jsem takový pokyn Vojenskému zpravodajství rozhodně neuložil," odpověděl Vondra na dotaz žalobce. "Pokud jsou nasazeny technické prostředky ke sledování, vždy byl ministr žádán o souhlas písemnou formou. Pokud souhlas není, obecně by k nasazení technických prostředků nemělo dojít," uvedl s tím, že technickými prostředky se míní odposlechy.
Při odchodu novinářům řekl, že Nagyová ze své tehdejší pozice šéfky premiérova kabinetu určitě nemohla úkolovat Vojenské zpravodajství. Podle něj mohla maximálně sdělovat určité informace lidem ze zpravodajského prostředí. "Úkoly dává ze zákona vláda nebo ministr," podotkl.
Vedle Nečasové jsou obžalováni dva exšéfové Vojenského zpravodajství Milan Kovanda a Ondrej Páleník a zpravodajec Jan Pohůnek. Čtveřice, které hrozí až pět let vězení, vinu již dříve odmítla. Kovanda tvrdí, že nešlo o sledování, ale o takzvané kontrasledování, při němž se prověřoval pohyb podezřelých lidí kolem premiérovy tehdejší manželky. Zadání prý mířilo z "nejvyšších míst".
Podle obhájce Nečasové Eduarda Bruny se na Vojenské zpravodajství obrátil sám Nečas. "Cítil se ohrožen kvůli gripenům a kvůli tomu, že se kolem toho dělaly nějaké zákulisní tahy. Až bude vypovídat, tak to ještě osvětlí. Bál se o bezpečnost celé rodiny. Anebo se mohl domnívat, že přes jeho manželku na něj mohl být činěn nátlak," sdělil médiím advokát.
"Nečas mi neřekl, že se cítí ohrožen"
Poukázal na to, že Nečas byl po určitou dobu zastupujícím ministrem obrany a jakožto premiér také předsedou Bezpečnostní rady státu. "On si myslí, že Vojenské zpravodajství úkolovat mohl. Domníval se, že z titulu této funkce si může požádat o cokoliv," uvedl. "Nevzpomínám si, že by mi premiér Nečas sděloval, že se on nebo jeho rodina cítí ohrožen," řekl k tomu Vondra. Zmínil ale, že jemu i dalším vrcholným politikům chodily anonymy s výhrůžkami. U soudu připomněl, že Nečas patřil k velkým kritikům nákupu gripenů bez soutěže a poté hrál "roli zlého muže", když měl kritický postoj k prodlužování pronájmu letounů.
Vondra opakovaně zdůraznil, že o kauze údajného zneužití zpravodajství nic neví a nevěděl ani v době, kdy byl ve funkci. "Těžko mohu dát nějaké zásadní sdělení, protože v době, kdy trestní řízení začalo, jsem už půl roku ministrem obrany nebyl. Ta zpráva mě zastihla v zahraničí a musím se přiznat, že jsem nevěřil vlastním uším," konstatoval.
Případ, který vedl k pádu Nečasovy vlády, projednává od loňského listopadu Obvodní soud pro Prahu 1. Do konce týdne by měl ještě vyslechnout například bývalého šéfa Úřadu vlády Lubomíra Poula či pověřeného exšéfa Vojenského zpravodajství Rostislava Pilce. Soudkyně rozhodla, že Pilcův výslech se kvůli utajovaným skutečnostem bude konat s vyloučením veřejnosti.
