Politické strany už loví ve svých řadách a hledají, koho by poslaly do boje o křesla v Evropském parlamentu. Straníci zatím většinou sbírají nominace, jasno o tom, z koho si budou Češi své zástupce v Evropě na přelomu února a března vybírat, zatím není. Jisté však už nyní je, že někteří současní europoslanci v Bruselu končí a kandidovat nebudou. Nebo se do europarlamentu znovu už prostě nedostanou.
Volby do Evropského parlamentu čekají obyvatele členských zemí už koncem května. K urnám vylákají obvykle jen velmi málo Čechů. V posledních volbách do klíčového orgánu Evropské unie přišlo dát v Česku hlas jen něco málo přes dvacet procent lidí. Zájem o evropskou politiku nebývá velký ani v průběhu volebního období, ale podobně se s ním potýkají i další menší členské státy unie.
Dosud měla Česká republika v europarlamentu dohromady 22 poslaneckých křesel z celkem 766 členného sboru z 28 zemí Evropy. Příští složení Evropského parlamentu už bude mít podle Lisabonské smlouvy jen 751 členů. A tak v nadcházejících volbách budou Češi vybírat o jednoho poslance méně, tedy jen 21 kandidátů.
Vyjmenovat všech stávajících 22 europoslanců by po takřka pěti letech ve funkci zvládl asi jen málokterý Čech, přesto i mezi nimi jsou některá zvučná jména.
Bruselská ostuda
V prosinci se kvůli postu velvyslance v Moskvě vzdal mandátu například komunista a někdejší sovětský kosmonaut Vladimír Remek. Na pár měsíců tak v jeho lavici bude do voleb reprezentovat Česko doktorka marxismu a leninismu Věra Flasarová. Jisté není ani to, jestli po deseti letech bude chtít pokračovat ve své evropské misi další z výrazných komunistů Miloslav Ransdorf. Nedávno se proslavil i v zahraničních médiích, když kvůli nepříjemným dotazům lehce napadl nizozemského reportéra.
Do Bruselu se nevrátí ani jediní dva zástupci lidovců Zuzana Roithová a Jan Březina. Prezidentská kandidátka se nechala slyšet, že už do funkce nechce. Ani úspěšný bojovník za olomoucké tvarůžky Březina se znovu poslancem stát nehodlá. Jednak již během svého evropského angažmá z KDU-ČSL vystoupil a teď navíc podporuje TOP 09, které se dokonce rozhodl s kampaní do eurovoleb pomoci.
Lidovci část svých kandidátů představili jako úplně první loni v červnu. Do čela kandidátky dosadili právníka, který se v Topolánkově vládě na pár měsíců stal i ministrem bez portfeje, Pavla Svobodu. Za ním je někdejší výrazná parlamentní řečnice, učitelka Michaela Šojdrová. Další reprezentanty strana ještě vybere. "Sjezd si vyhradil těch prvních deset, o zbytku rozhodne celostátní konference," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Svoboda.
Drábka do čela?
Proevropská TOP 09 míří jako křesťanští demokraté do stejné frakce evropských lidovců. Sice bude mít jasno o tom, koho pošle do volebního klání, až v únoru, ale nejvýraznějším sběračem nominací je zatím bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Zisk devíti mandátů už se pravděpodobně nepodaří občanským demokratům, kteří mají nyní v Bruselu nejsilnější české zastoupení. Výrazní jsou navíc v euroskeptické frakci evropských konzervativců a reformistů. Povede-li si však strana podobně jako v tuzemských parlamentních volbách, mohla by být nakonec i ráda, že prosadí třeba jen jediného zástupce. S "milovaným" Bruselem, Štrasburkem a Lucemburkem, kde europarlament všude sídlí, se tak jistě rozloučí někdo z nich. Obhájí mandát Jan Zahradil, Hynek Fajmon, Edvard Kožušník, Oldřich Vlasák nebo snad Andrea Češková?
Ačkoli byl nejprve na vážkách, kandidaturu by nakonec rád znovu zkusil i europarlamentní matador a bývalý odborový předák Richard Falbr (ČSSD). Unaven se prý třiasedmdesátiletý "táta pracujícího lidu" necítí, řekl serveru EurActiv. I další z jeho stranických kolegů by se v Evropském parlamentu v dalších pěti letech rádi ohřáli. O podporu chtějí zabojovat Libor Rouček, Zuzana Brzobohatá, Pavel Poc, Olga Sehnalová či Vojtěch Mynář.
O konečné podobě kandidátky rozhodne ústřední výkonný výbor strany začátkem února. Souboj o přední místa bude nejspíš plný ambicí. Špička kandidátky totiž u nejsilnější politické strany znamená jistou vstupenku do Bruselu. Mezi možnými lídry by se mohla objevit například místopředsedkyně partaje Alena Gajdůšková; ta se na lídra minimálně cítí. A jak sdělila serveru Lidovky.cz, i přestože neovládá cizí jazyky. Sociální demokratka číslo jedna si dokonce věří, že si v Bruselu vystačí jen s češtinou. Náznak, že zájem kandidovat má i Jiří Dienstbier, přišel paradoxně od Miloše Zemana, který tak zdůvodňuje, proč nemůže senátora a Sobotkova souputníka jmenovat do nové vlády. Zabojovat bude chtít podle některých zdrojů i současný šéf diplomacie v Rusnokově vládě Jan Kohout.
ANO i Úsvit mimo
Babišovo hnutí ANO zatím tápe. "Je mi lito, ale zatím jsme se o volbách do Evropského parlamentu nijak příliš konkrétně nebavili. Ani na klubu hnutí, ani v předsednictvu. To nás nyní čeká," oznámila on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí hnutí Radka Burketová. ANO sice zatím ani neví, jakou evropskou politiku bude chtít před voliči hájit a ke komu se v Evropě bude chtít přidat, ale zato už má svého lídra - bývalého eurokomisaře Pavla Teličku.
Druhé parlamentní hnutí má jasno. "Jednoznačně tam jdeme s euroskeptickou notou," říká sebejistě lídr Úsvitu Tomio Okamura. Zatím prý ale vyjednávali o připojení se k evropským liberálům ALDE. Ti se ovšem v poslední době chovají více proevropsky, než aby naplňovali Okamurovy představy. "My jsme ale hnutí a na dobrých věcech budeme spolupracovat s kýmkoli, to zdůrazňuji," dodává Okamura s tím, že vlastně vše dojednají ještě v lednu. Za Úsvit dostal evropskou problematiku na starost poslanec Marek Černoch. "Je to mimochodem pilot boeingu a taky výborně zpívá, protože je to syn Karla Černocha," vychvaloval ho on-line deníku TÝDEN.CZ Okamura.
Všichni zelení, spojte se!
Šanci uplatnit se vidí silnou i neparlamentní zelení, kteří už dokonce spustili předvolební kampaň. Navíc ji spojili s ostatními environmentálními stranami v Evropě. "Máme společný základ té kampaně, i když bude mít v jednotlivých členských zemích své národní komponenty, ale ta hlavní složka bude celoevropská, koordinujeme ji přes Brusel," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ předseda strany Ondřej Liška. Kandidáti vzejdou až z celoevropských primárek. "V těchto primárkách může volit každý, kdo se považuje za zeleného příznivce, má více než šestnáct let a má mobil nebo e-mail," vysvětlil Liška. Finální kandidátku však musí nakonec potvrdit republiková rada strany.
Konkurence bude letos u voleb velká. Reálnou šanci získat europoslanecké křeslo bude mít totiž více politických subjektů než v předchozích dvou volebních kláních v letech 2004 a 2009. Kandidátky budou v celé České republice jednotné. Znamená to tak, že stejné volební lístky dostanou všichni občané.
