Zaorálek: EU musí mít jednotný postoj k Rusku

Potřebu udržet jednotný postoj zemí Evropské unie ve vztahu k Rusku a ukrajinské krizi zdůraznil český ministr Lubomír Zaorálek při příchodu na jednání s ostatními ministry zahraničí EU. Jejich mimořádnou schůzku svolala do Bruselu šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová kvůli zhoršující se situaci na východě Ukrajiny a je možné, že se rada rozhodne nějakým způsobem přitvrdit stávající protiruské sankce. Jisté to ale není, jasný totiž před jednáním není postoj nové řecké vlády.

"Budeme muset hledat kompromis v sestavě, kdy to může být o něco těžší," připustil Zaorálek. Umí si představit například rozšíření seznamu osob a firem se zakázaným vstupem a zmrazeným majetkem a navrhnout hodlá prodloužení jeho platnosti až do prosince.

Zaorálek očekává debatu rovněž o možnosti požádat Evropskou komisi a evropské diplomaty, aby předložili návrhy na možné budoucí zpřísnění ekonomických protiruských sankcí. Platí totiž podle něj to, co dala najevo Mogheriniová v neděli, totiž, že pokud bude Rusko dál ovlivňovat situaci na východě Ukrajiny stávajícím způsobem, "je nutné, aby pocítilo důsledky". Jistota ale podle českého ministra panuje v zásadě pouze v tom, že současná míra sankcí se nesníží.

K tomu, aby ministři nové sankce s ohledem na vývoj na Ukrajině zvážili, je také v úterý ve společném prohlášení vyzvali premiéři a prezidenti osmadvacítky. Evropskou reakci vyvolala obnovená ofenziva proruských separatistů těšících se podle Severoatlantické aliance (NATO) všestranné ruské podpoře, a především ostřelování přístavu Mariupol, které znamenalo tři desítky mrtvých.

Unijní jednotu ale vzápětí narušily Atény, jejichž nový levicový premiér Alexis Tsipras se nechal slyšet, že ohledně prohlášení nebyl konzultován.

"Máme jednoho úplně nového člena a asi tušíte, že všichni čekají, s čím přijde na jednání," poznamenal Zaorálek.

Řecký ministr Nikos Kotzias se při příchodu s novináři příliš bavit nechtěl. Prohlásil jen, že Řecko se snaží o obnovu míru a stability na Ukrajině a zároveň se snaží zabránit roztržce mezi EU a Ruskem. "Nebude to dnes jednoduchá debata. Musíte si počkat na závěr naší schůzky, nemohu dát žádnou předpověď," prohlásil například šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Harlem Désir se vyslovil pro rozšíření sankčního seznamu. Zároveň připomněl francouzské diplomatické aktivity, například telefonické hovory mezi prezidentem Françoisem Hollandem a prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Petrem Porošenkem.

Také jeho britský kolega David Lidington poznamenal, že povinností EU je nyní připravit další varianty postupu. "Včetně návrhů na restriktivní opatření proti Rusku, o nichž budou moci rozhodnout lídři států a vlád na základě vývoje," řekl při příchodu. Nejbližší summit EU je svolán na 12. února.

Potřebu zachovat jednotu EU zdůraznil při příchodu například i dánský ministr Martin Lidegaard, opačný vývoj by podle něj byl velmi špatným signálem.