Demonstrace na Ukrajině ukazují, že projekt Evropské unie je stále přitažlivý, míní v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Osobně se však domnívá, že Evropská unie je na pokraji své životaschopnosti. Musí se zásadně změnit.
Ukrajina je rozdělena na dvě strany: proruskou, kterou symbolizuje prezident Viktor Janukovyč, a proevropskou. V zemi teď dochází k masivním demonstracím proti rozhodnutí prezidenta nejednat o integraci do EU. Jak by se podle vás měla situace ideálně vyřešit?
Ideální řešení neexistují. Není to krátkodobá záležitost. Ukrajina se nachází na jakési cestě. Situace není jednoznačná. Mně připadá nejdůležitější, aby tam nedošlo k eskalaci násilí, k nějaké občanské válce. Ve chvíli, kdy by obě skupiny na sebe narazily a nepodařilo se to udržet pod kontrolou, by se mohl na Ukrajině vytvořit autoritativní režim, což by situaci ještě zhoršilo. Když máte dvě velké skupiny stojící proti sobě, tak to nemá řešení, ta jedna skupina totiž nezmizí. Řešení je obtížné a nelze ho vnutit násilím. Vždy bude jeden poražený a bude hledat cestu, jak to vítězi vrátit. Musí se hledat kompromis.
Evropa zastavila asociační rozhovory. Je na místě pokračovat v jednání o přístupové smlouvě Ukrajiny do EU?
I když teď prezident rozdělil národ tím, že odmítl dohodu podepsat, přesto je tato možnost stále otevřená a může se jednat. Rozhodnutí je na Ukrajině, nikdo jí to nemůže vnutit. Ale já pořád vidím cestu, aby se Ukrajina stala součástí EU.
Může teď Evropská unie něco udělat?
Já si myslím, že Evropská unie v žádném případě nepřestane jednat s Ukrajinou. Není to definitivně odloženo. Stále tu zůstává možnost se k jednáním vrátit, ale musí to být na základě výsledku dohody v ukrajinské společnosti samé. Může se ukázat, že to není tak, že tam stojí proti sobě protievropský a proevropský proud. Nakonec se třeba najde cesta. Jestli se tamnímu prezidentovi nepovede tento dialog vytvořit, může se to podepsat na jeho politickém osudu. Ukáže se, že není postavou, která dokáže Ukrajinu sjednotit.
Byla by Ukrajina vůbec pro EU přínosem?
Pokud tady existuje tak velké množství lidí, kteří se chtějí podílet na evropské integraci, pak je to určitě znamení, že projekt EU je pro mnoho lidí stále živý a přitažlivý. To pro nás není zanedbatelné, je to cenné. Je dobré vědět, že EU je pro tolik lidí pořád přitažlivá. Někdo může říci, že to, že Ukrajina nepodepsala asociační dohodu, je neúspěch. Ale podle toho, co se tam děje, je to dost možná pouze dočasná záležitost.
Je dobře, aby se Česká republika postavila na stranu demonstrantů, kterým se nelíbí, že Ukrajina zastavila integrační proces do EU? Na demonstraci už byl bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Politiků, kteří jeli na Ukrajinu, bylo víc. Když se o něco zajímáte, tak je nejlepší, když tam přímo jedete.
Schwarzenberg vyjádřil demonstrantům podporu. Měla by Česká republika zaujmout stanovisko, na čí straně stojí?
Je dobré se snažit vést dialog ke kompromisu. Jedna strana to nevyřeší. Není dobré se obracet pouze na jednu stranu konfliktu. Ale nevidím žádný problém v tom, že se politik vydá na to místo podívat.
Přes Ukrajinu k nám z Ruska proudí plyn. Mohla by situace na Ukrajině ovlivnit i hospodářskou situaci u nás?
Nevidím v tom žádná rizika. Naše politika je v tomto poměrně vyvážená. Nestavíme se na žádnou stranu a nesnažíme se ovlivnit vývoj. Náš zájem je jasný, chceme dobré vztahy s Ukrajinou a chceme, aby se tam provedly demokratické reformy. Přejeme si, aby politický vývoj na Ukrajině byl stabilní, ale jsme součástí evropské politiky vůči Ukrajině, ani ta není v této chvíli jednostranná. Není to černobílé. Ale nemyslím, že by nám hrozil nějaký kolaps ve vztazích.
Měla by se EU ještě rozšiřovat?
Nemyslím si, že tohle je ten první úkol, jenž stojí před Evropou. Před námi teď stojí úkol ekonomicky se konsolidovat. Není to vůbec jednoduché. Domnívám se, že dosavadní základy Evropy nebyly dostatečné pro to, aby ten evropský projekt byl skutečně úspěšný. Ekonomická krize ukázala, že jestli nepodnikneme určité kroky - bankovní unie, užší ekonomické propojení a kontrola bank - nebude Evropa schopna čelit další krizi. Evropa se musí změnit i v tom, že musí víc myslet na ekonomický růst. Budoucnost není samozřejmá. Je možná, jen pokud se Evropa zásadně změní. Tohle je ten hlavní úkol, který máme. Teprve až ho zvládneme, tak se můžeme věnovat rozšíření.
