Stana zelených bude o víkendu v Brně volit nové vedení, kongres má změnit také vnitřní strukturu strany. Ačkoli do voleb, ve kterých budou zelení obhajovat místa ve sněmovně, zbývá půl roku, nebudou se v Brně zabývat programovými cíli.
Změny stanov, které připravilo předsednictvo, nicméně zahrnují i návrh, aby se sjezd konal každý rok, jednou jako volební, podruhé jako programový.
Preference zelených klesly v posledních měsících pod hranici pěti procent nutných pro vstup strany do Poslanecké sněmovny a nedávají tak SZ moc nadějí na to, že se ji podaří dostat se podruhé do sněmovních lavic. Poprvé tam usedlo šest zelených poslanců v roce 2006 pod vedením Martina Bursíka. Po odchodu poslankyň Věry Jakubkové a Olgy Zubové ze sněmovního klubu zbyli v nejmenší sněmovní frakci pouze čtyři poslanci. Zelené poškodil i jarní pád vlády, ve které byli koaličními partnery lidovců a občanských demokratů. V evropských volbách utrpěla SZ drtivou porážku, na což Bursík zareagoval odstoupením z funkce předsedy.
Bursík mezi kandidáty chybí
Mezi kandidáty na předsedu, kteří se přihlásili do sobotní volby, Bursík chybí. Obhájit post, který po něm v létě převzal, chce Ondřej Liška. O funkci má zájem také někdejší místopředseda republikové rady zelených Matěj Stropnický. Velké šance na zvolení nemá poslední z trojice kandidátů Jan Linhart z Pardubicka. O pět dalších míst v předsednictvu se utká nejméně 13 zájemců, kteří ohlásili kandidaturu už před sjezdem.
Zelení se sejdou v pátek v brněnské Sportovní hale Morenda a už první sjezdový večer by měl ukázat, jakou podporu návrh na změnu stanov má. Delegáti totiž budou hlasovat o jednacím řádu sjezdu, který zakazuje podávat nové pozměňovací návrhy či protinávrhy vzhledem k tomu, že jde o "složitý dokument právní povahy".
Návrh změn stanov počítá s tím, že širší vedení strany - republiková rada - bude voleno jiným způsobem než dosud a nebude mít napříště vlastní předsednictvo. Jde o změnu, kterou se na loňském teplickém sněmu nepodařilo prosadit Bursíkovi.
Vedení bude mít převahu
Ani letos nebudou všichni ze zhruba 300 delegátů s návrhy předsednictva souhlasit. Podle odhadů bude mít nicméně vedení převahu. Zda se potvrdí, že za předsednictvem stojí zhruba dvě třetiny delegátů, ukáže hlasování o jednacím řádu, jehož návrh chtějí nespokojenci změnit. Po zkušenostech s bouřlivým jednáním v Teplicích totiž předsednictvo strany například navrhuje, aby interní debaty delegátů a kandidátů byly vedeny v kuloárech a na speciálních k tomu vyhrazených místech, nikoli v hlavním sále před objektivy kamer.
Organizátoři sjezdu chtějí také stanovit, že delegáti budou moci v diskusi vystoupit pouze dvakrát - poprvé s dvouminutovým, podruhé s minutovým příspěvkem. Návrh má zabránit zablokování sněmu účelovými obstrukcemi. Jednací řád má také umožnit předsedajícímu sjezdu ukončit debatu, bude-li sněm v časovém skluzu. Od řečnického pultíku má být také možné vyprovodit delegáta, jehož chování nebude "odpovídat vážnosti jednání".
Ilustrační foto: Lucie Pařízková
