Prezident Miloš Zeman navrhl do rady Ústavu pro studium totalitních režimů dlouholetého předsedu Jazzové sekce Karla Srpa. O návrhu bude rozhodovat Senát. Počátkem roku Zeman neprosadil Srpa do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odmítl jmenování spolupodepsat kvůli Srpovým stykům s komunistickou Státní bezpečností (StB). Vyjádření senátorů k Srpově aktuální nominaci se zjišťuje.
Předseda senátorů KDU-ČSL Petr Šilar nominace nechtěl příliš komentovat. "To je věc prezidenta. Až to přijde, tak to budeme řešit," řekl. "Nevím, jak kolegové, ale za sebe mohu říci, že mou podporu (Srp) nemá," uvedl místopředseda Senátu Jiří Šesták z klubu Starostů.
"O funkci jsem si neříkal, avšak pokládám navržení za velkou čest nejenom pro mne, ale i pro Jazzovou sekci," sdělil Srp. Dodal, že hodlá posílit vědeckou úlohu Ústavu pro studium totalitních režimů, revokovat případná subjektivní rozhodnutí a nevracet se ke zpolitizování vedení. "Již minul čas honů na čarodějnice a nastává doba pro objektivní historickou práci, avšak znovu a znovu ověřovanou dalšími generacemi," uvedl.
Srp se objevil v neoficiálních seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti, takzvaných Cibulkových seznamech, jako spolupracovník komunistické tajné policie. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl o tom, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně. V roce 2013 jej Zeman ocenil medailí Za zásluhy.
Premiér přesto odmítl spolupodepsat Srpovu nominaci s odůvodněním, že Srp spolupracoval s StB. O Srpově spolupráci mluvili například také písničkář Jaroslav Hutka, Miroslav Vodrážka z Centra pro dokumentaci totalitních režimů nebo bývalí aktivisté a členové výboru Jazzové sekce.
Přestože byl Srp po politickém procesu v roce 1986 odsouzen k 16 měsícům nepodmíněně, od etické komise nedostal osvědčení účastníka protikomunistického odboje.
Srp by mohl v radě ústavu nahradit zesnulou Naděždu Kavalírovou, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů. Zeman původně na její místo navrhoval spisovatelku Lenku Procházkovou, signatářku Charty 77. Senát ji ale odmítl. Její nominaci provázela kritika jejích současných postojů nejen vůči NATO a EU, ale i k hodnocení minulosti. Podle kritiků k němu přistupuje ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.
