Prezident Miloš Zeman podle Senátu svými výroky k ruské anexi Krymu legitimizoval agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem. Hlava státu by měla respektovat českou zahraniční politiku, shodla se ve čtvrtek horní komora ve svém stanovisku. Nepřijala ale návrh Jiřího Růžičky (za TOP 09 a STAN), podle něhož prezident poškozuje zájmy České republiky.
Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Rady Evropy ruskou anexi Krymu za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, ty ukrajinské i většinu českých naopak rozhořčil. Jeho výroky už v úterý odmítla také vláda, podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) byly v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR.
Senát ve svém stanovisku, které připravil předseda evropského výboru Václav Hampl, připomenul také svůj loňský postoj k ruskému obsazení Krymu. V něm jeho oddělení od Ukrajiny označil za výsledek ruské agrese, které nemá oporu v mezinárodním právu. Horní komora loni také vyzvala hlavu státu ke zdrženlivosti v jejích vyjádřeních. Prezident by podle senátorů neměl poškozovat vážnost jiných ústavních orgánů ani ohrožovat spojenecké závazky a hodnotovou orientaci Česka.
Ovčáček odporuje
Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka anexi Krymu, jak se usnesl Senát, nelegalizoval. Vyjádřil podle něj vyvážené a realistické stanovisko.
"Pan prezident anexi Krymu nelegalizoval. Vyjádřil vyvážené a realistické stanovisko. Z hlediska české zahraniční politiky tedy nedošlo k vybočení," napsal Ovčáček.
Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Rady Evropy ruskou anexi Krymu za "fait accompli", tedy hotovou záležitost, a Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, kritiku naopak vyvolal na Ukrajině i u českých politiků. Jeho výroky už v úterý odmítla vláda, podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) byly v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR.
