Prezident Miloš Zeman nesouhlasí s ruskou vojenskou intervencí na Ukrajině. Vojenská intervence podle něj vytváří hluboký příkop, který nelze zasypat.
"I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat," uvedl Zeman.
Poloostrov Krym daroval v roce 1954 tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov Ukrajinské SSR u příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku. Na ukrajinském poloostrově Krym v současné době roste napětí. Oblast, kde asi 58 procent z dvou milionů obyvatel tvoří Rusové, hrozí odtržením od Ukrajiny a přičleněním k Rusku. Rusko na poloostrov přesunuje vojenské posily na svou pronajatou vojenskou základnu a Kyjev nařídil pohotovost svým
silám.
Znepokojení nad situací dnes vyjádřilo i české ministerstvo zahraničních věcí. Zdůraznilo nutnost zachování teritoriální integrity Ukrajiny a respektování její suverenity a hranic. Ministerstvo rovněž vyjádřilo podporu nové ukrajinské vládě v jejím úsilí o uklidnění a stabilizaci situace v zemi.
Premiér Sobotka odmítá jakékoli vojenské vměšování Ruska a případnou vojenskou akci Ruska na Ukrajině pokládá za neodůvodněnou a zcela nepřijatelnou. "Neshody nelze řešit silou. Všichni musíme respektovat mezinárodní závazky," zdůraznil. Ukrajina je podle něj suverénní stát, o jehož budoucnosti musí rozhodnout ukrajinští občané v demokratických volbách. Připomněl také, že se Rusko v roce 1994 mezinárodně zavázalo, že bude hranice Ukrajiny respektovat. "Věřím, že ruská vláda bude tyto své závazky i nadále respektovat a přijme nezbytné kroky k uklidnění situace," dodal. V pondělí chce o situaci jednat s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem, který Ukrajinu tento týden navštívil.
Podle vyjádření předsedy sněmovního zahraničního výboru Karla Schwarzenberga (TOP 09) na Facebooku jde "o jasnou snahu rozšíření moci Ruské federace, o obsazení a praktické připojení Krymu s důležitou námořní základnou v Sevastopolu k Rusku". Argumenty ruského prezidenta Vladimira Putina, který nasazení vojáků na Ukrajině zdůvodňuje potřebou ochránit tamní ruské občany, pak označil za shodné s argumenty Adolfa Hitlera při obsazování cizí země. "Hitler vždy prohlásil, že musí chránit tamější Němce. Je naprosto jasné, že nejde o ochranu ruských občanů, na které nikdo neútočí a jsou v naprostém bezpečí," uvedl Schwarzenberg.
Nepřijatelný je postup Ruska také pro prvního místopředsedu ODS Jana Zahradila. "Rusko tím překročilo pomyslnou hranici politického řešení ukrajinské krize směrem k řešení vojenskému, což je nepřijatelné," uvedl. Podobně jako prezident Zeman poukázal na podobnou zkušenost s "bratrskou pomocí" ze srpna 1968. Eskalace napětí na Krymu pak podle něj ohrožuje regionální i evropskou bezpečnost, zejména ve střední a východní Evropě.
Na zprávy z Krymu dnes reaguje celý svět. Znepokojení vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová, na Ukrajinu se v neděli chystá odcestovat britský ministr ministr zahraničí William Hague. Už v pátek vyjádřil hluboké znepokojení nad informacemi o přesunech ruských vojsk na Krym americký prezident Barack Obama. Upozornil, že každé narušení svrchovanosti této země může vážně destabilizovat tamější situaci. Obama také v přímém televizním přenosu Moskvu varoval, že jakákoli vojenská intervence na Ukrajině "bude něco stát".