Výroky Miloše Zemana na adresu Palestinců mohou být velkým bezpečnostním rizikem pro Česko, tvrdí v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek. Prezidentovy extrémně vyhraněné názory mohou mít podle něj nebezpečné dopady a Česko tím nic nezíská.
Zeman svými slovy o vystěhování Palestinců na Arabský poloostrov a nápadem přestěhovat českou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma rozezlil zástupce arabských zemí. Od jeho slov se distancoval nejen premiér Jiří Rusnok, ale oficiálně i ministerstvo zahraničních věcí v čele s Janem Kohoutem, který je navíc stejně jako Rusnok Zemanovým "vděčníkem".
Mohou mít prezidentovy výroky na adresu Palestinců i celého blízkovýchodního konfliktu podle vás reálné zahraničně politické dopady na Česko?
Je to nepříjemné a určitě to nepomáhá vztahům s arabskými zeměmi, protože ty tomu přikládají velký význam. Nemáme dorozvinuté obchodní vztahy s arabským světem, máme tu i dost velkou turistiku například v lázních. Zaznamenal jsem, že od arabských partnerů zaznívá, že jsou věci, které se mohou zásadně změnit, pokud by Česká republika zaujímala podobná stanoviska. Podle mě to může mít tato obchodní rizika, ale i ta bezpečnostní.
Zmiňujete i bezpečnostní riziko. Hrozí podle vás něco České republice?
Samozřejmě. My jsme dosud nebyli známí jako země, která má nějaké extrémně nápadné stanovisko k těmto konfliktním bodům na Středním východě. Izraelsko-palestinský konflikt bych vůbec nepodceňoval. Je to i do budoucna jeden z nejnebezpečnějších konfliktů. Kdyby byl špatný scénář, tak se to může rozvinout nesmírně nepříjemným způsobem. Ten konflikt je navíc propojen s dalšími konflikty v oblasti. Je to bolestivý neuralgický bod a mělo by se ho dotýkat s lehkostí, že tam něco řekneme, není vůbec na místě. Pohybujeme se kolem něčeho, co může vzplanout a mít velké důsledky. Promyšlená a opatrná politika je tady skutečně na místě. Když se mluví o mírovém procesu, nemá smysl ho takto zasypávat, to je pak cesta do pekel.
Pokud na sebe chce Česká republika upozorňovat názory, které jsou extrémní a poutají na sebe pozornost, tak pak může znamenat skutečně bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Nebude to mít žádný zisk ani pro nás, ani ten konflikt samotný. Prezident říká věty, které si žádná jiná hlava státu nedovolí.
V sobotu se od prezidentových výroků distancovalo ministerstvo zahraničních věcí, v pátek premiér Jiří Rusnok. Znamená to opět, že Česko nemá jednotnou zahraniční politiku?
Ti, kdo dělají zahraniční politiku, by měli postupovat po nějaké shodě. Měla by probíhat komunikace mezi panem Kmoníčkem na Hradě a ministerstvem zahraničí a vládou. A to, co se vyhlašuje, by mělo být výsledkem společné strategie. Nikdy není dobré, když zazní nějaký výrok a pak se ukazuje, že to nebylo konzultováno. Nemá to vlastně ani smysl, protože není projevem promyšlené zahraničněpolitické strategie, navíc se pak ostatní od toho distancují. Takže je to akorát k ničemu a neproduktivní.
Co taková nejednota způsobí?
Zbytečné debaty a komentáře, které kolem toho jsou, situaci moc nepomáhají. Já bych si z toho vzal poučení, jak by se nemělo postupovat. Česká republika není velká země a tím spíš, chce-li mít nějakou efektivní zahraniční politiku, tak je důležité, aby byla opravdu jednotná představa. Jakmile se jednotliví političtí představitelé distancují od výroků těch druhých, tak je to kocourkov. Je to srovnatelné s Václavem Klausem, který chtěl zase vystupovat z Evropské unie a ostatní ne.
Jak vnímáte právě to, že prezident Zeman svůj nápad vystěhovat Palestince na Arabský poloostrov nazval mírovým řešením, aniž by se jeho vize shodovala s postojem Evropské unie, která zastává princip dvou států? Navíc to řekl do izraelského tisku. Nakolik si může představitel relativně malé středoevropské země dovolit samostatně komentovat mírová řešení, nakolik je to adekvátní?
Pro mě je toto vyjádření těžko pochopitelné, protože vzkaz Palestincům, že nemají myslet na návrat do svých domovů, ale měli se rozptýlit po světě, to je podle mě nepřijatelné. Ve mně vyvolává údiv, že vůbec podobná úvaha mohla zaznít a působí to na mě dojmem, že to opět nebylo s nikým konzultováno. To si nelze dovolit. A pokud Česká republika říká, že chceme být prospěšní Evropě - což jsou slova Miloše Zemana směrem k Václavu Klausovi - myslím, že evropská politika nám poskytuje hodně velký prostor, abychom se v celé věci angažovali. To ale neznamená, že budeme jednat na vlastní pěst. Musíme postupovat i s těmi ostatními, jen tak to může mít cíl. Nelze říkat chceme dělat evropskou politiku, ale zároveň Evropu ignorovat. Mohli bychom se také dostat do pozice jako Václav Klaus, jehož názory už pak moc nikoho nezajímaly a Evropu jsme přestali zajímat.
