Zeman: Velvyslanec Schapiro má dveře na Hrad zavřené

Domácí
5. 4. 2015 13:00
Prezident Miloš Zeman s velvyslancem Andrewem Schapirem a jeho manželkou Tamarou Newbergerovou.
Prezident Miloš Zeman s velvyslancem Andrewem Schapirem a jeho manželkou Tamarou Newbergerovou.

Americký velvyslanec Andrew Schapiro má dveře na Hrad zavřené, řekl prezident Miloš Zeman serveru Parlamentní listy. Schapiro nedávno zkritizoval Zemana kvůli jeho chystané květnové cestě do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války a na svém názoru i ve svém nejnovějším vyjádření trvá. Diplomat zároveň ale zopakoval, že není na něm, aby české hlavě státu říkal, kam by měla jezdit, uvedlo v prohlášení velvyslanectví USA v Praze.

"Rozumím tomu, že chce vzdát hold obětem druhé světové války. Nicméně si myslím, že by bylo nešťastné, kdyby se prezident Zeman zřejmě jako jediná hlava státu z EU zúčastnil vojenské přehlídky v době, kdy ruská vojska v rozporu s mezinárodním právem destabilizují sousední zemi," upozornil Schapiro, který je nyní na velikonočním víkendu v USA.

"Je mi líto, že prezidenta Zemana se mé vyjádření dotklo. Očekával bych, že jakožto někdo, kdo tvrdí, že si váží přímočarého jednání, prezident ocení mou upřímnost," pokračoval americký diplomat. "Cením si dobrých pracovních vztahů s kýmkoli a chci, aby věděl, že mé dveře mu zůstanou otevřené. A českému národu bych rád vzkázal, že vláda USA i Američané si váží našich partnerských a spojeneckých vztahů více než kdy jindy," uzavřel Schapiro.

"Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem," řekl serveru Zeman. "Obávám se, že po tomto prohlášení má naopak velvyslanec Schapiro dveře na Hrad zavřené," dodal.

"No, to bude panu velvyslanci strašně líto," okomentoval stručně Zemanův postoj někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, předseda sněmovního zahraničního výboru a opoziční TOP 09. Podle předsedy poslanců vládního hnutí ANO Jaroslava Faltýnka byla reakce prezidenta "zbytečně vyhrocená". Souhlasí ale s tím, že není vhodné ze strany velvyslance kritizovat hlavu státu. "Předpokládám, že se celá věc racionálně vysvětlí," uvedl Faltýnek.

"Rozhodnutí pana prezidenta přerušit komunikaci s velvyslancem USA pokládám za neadekvátní dané situaci," uvedl na svém twitterovém účtu předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). 

Schapiro na konci března v pořadu ČT Události, komentáře upozornil, že Zeman by mohl být v Moskvě jediným vůdčím představitelem státu Evropské unie, což označil za "poněkud prekérní". Zároveň ale podotkl, že není jeho úlohou říkat českému prezidentovi, co má, nebo nemá dělat.

Z prezidentů zemí Evropské unie dorazí do Moskvy kromě Zemana podle ruských médií už jen nejvyšší představitelé Kypru a Řecka. Zemanovu účast na oslavách kritizují politici některých koaličních stran i pravicové opozice. Vláda však zřejmě jeho cestu do Moskvy schválí, navrhuje jí to ministerstvo zahraničí v dokumentu, o kterém v sobotu informoval deník Právo.

Moskevské oslavy se rozhodla bojkotovat řada západních politiků. Protestují tak proti ruské anexi ukrajinského Krymu a podpoře, kterou Moskva poskytuje proruským separatistům v konfliktu na východě Ukrajiny. Německá kancléřka Angela Merkelová do Moskvy přiletí až 10. května, den po hlavních oslavách. Velkou pozornost věnují média také očekávané návštěvě severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Zeman již dříve prohlásil, že jeho cesta do Ruska bude "výrazem vděčnosti za to, že v této zemi nemusíme mluvit německy". Do Ruska jede proto, aby vyjádřil úctu padlým 150 tisícům sovětských vojáků, řekl prezident rozhlasové stanici Frekvence 1.

Zeman v aktuálním rozhovoru pro Parlamentní listy reagoval také na výrok kardinála Miloslava Vlka pro Týden, jenž řekl, že prezident úkoluje církev, když jí říká, co by měla udělat s penězi z církevních restitucí. Zeman navrhl, aby z nich financovala hospice. Podle Vlka je takový přístup protiústavní a komunistický. "Kardinál Vlk je zřejmě zatrpklý člověk, se kterým cítím soucit," řekl Zeman.

Výběr některých diplomatických střetů mezi ČR a USA v posledních letech:

březen 2008 - Zpráva amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě uvedla, že přestože česká vláda chrání práva svých občanů, je v zemi nadále velkým problémem korupce a vynutitelnost práva. Dokument zmínil aféru bývalého lidoveckého ministra Jiřího Čunka nebo sociálnědemokratického expremiéra Stanislava Grosse. Tehdejší český premiér Mirek Topolánek kritiku ostře odmítl s tím, že "... země, která umožňuje mučení zajatců, mě jen těžko může poučovat o tom, jak jsou porušována lidská práva u nás."

březen 2009 - Český premiér Mirek Topolánek se v Evropském parlamentu ostře vyjádřil k americkým státním zásahům do ekonomiky v rámci boje proti finanční krizi. Názor "šéfa" EU (ČR tehdy předsedala Unii), že americká opatření pro boj s hospodářskou krizí jsou "cestou do pekel," se dostal na přední stránky deníků Financial Times a International Herald Tribune či do hlavního vysílacího času CNN.

květen 2011 - Petr Hájek, vicekancléř prezidenta Václava Klause, označil v rozhovoru se serverem Parlamentní listy.cz život a smrt teroristického vůdce Usámy bin Ládina za mediální fikci. Podle tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga vzbudily tyto výroky neblahou pozornost a znevážily jméno Česka. Všimly si jich média v USA, například Wall Street Journal napsal: "Můžeme jen doufat, že prezident Klaus je schopný oddělit zrno od plev, co se týče názorů jeho poradců." Klaus se od Hájkových názorů distancoval.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Šulová Kateřina

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ