Znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem znamená pokračování stávající české antiunijní a antiimigrační rétoriky, míní profesor amsterodamské univerzity a výzkumník Centra pro studium evropských politik (CEPS) Steven Blockmans. V širším kontextu podle něj hlasování jen dokreslilo celkový obraz nálad občanů v regionu střední a východní Evropy.
Anketa:
Jste spokojení s vítězstvím Miloše Zeman v prezidentských volbách?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Nezajímá mě to. 33%
"Je to vítězství politiky rozdělování, kterou Zeman praktikoval v několika posledních letech," řekl Blockmans. Připomněl protievropskou, protiislámskou a protiimigrační, často navíc vulgární rétoriku staronové hlavy státu.
Pro pozorovatele mimo Česko může být podle analytika až "nepochopitelné, že takový klaun", navíc s těsnými vazbami na Kreml, dostane druhou šanci v nejvýznamnější funkci v zemi a většinovou podporu proti umírněnějšímu a liberálnějšímu kandidátovi, kterým byl někdejší akademik Jiří Drahoš. Blockmans upozornil, že Drahošova agenda většinu voličů nepřesvědčila, ani když se pokusil hrát na podobnou antiimigrační notu jako Zeman.
Analytik připomněl, že v Česku se prezident podílí především na určování a ovlivňování veřejné debaty, která nyní míří proti EU a evropským zájmům. "Jeho hlavní pravomocí je ale jmenování předsedy vlády," podotkl Blockmans, podle kterého je i tohle v Zemanově případě kontroverzní věcí. Zeman dává najevo, že hodlá i podruhé svěřit zformování kabinetu nynějšímu premiérovi v demisi Andreji Babišovi, kterého nedávno sněmovna vydala k trestnímu stíhání v kauze Čapího hnízda.
Václav Havel by výsledku prezidentských voleb velmi dobře rozuměl. Jsem si tím jist. pic.twitter.com/DCy0ysjgxE
- Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 28. ledna 2018
"Pokud se tento tandem udrží u moci, bude znepokojující signál o tom, jak se v Česku dělá politika," poznamenal Blockmans. Uznává ovšem, že Babišovy postoje vůči Evropské unii a dění v ní jsou neutrálnější než ty Zemanovy. Babiš bude shodou okolností v Bruselu v pondělí jednat v Evropské komisi, kromě jiného také s jejím šéfem Jeanem-Claudem Junckerem.
Dění v Česku podle Blockmanse také v zásadě jen dodává další odstíny do politické mapy střední a východní části EU. V Maďarsku se premiér Viktor Orbán otevřeně hlásí ke konceptu "neliberální demokracie", v Polsku se pravicová vláda strany Právo a spravedlnost dostala do tvrdého středu s Evropskou komisí kvůli justiční reformě. Všechny země regionu jsou vnímány jako jednoznační odpůrci společného řešení migrační krize, jehož součástí by bylo i vzájemná pomoc států s přebíráním migrantů.
