Ministerstvo práce a sociálních věcí nechce ustoupit od další existence sociálních karet. Naopak hrozí, že pokud vláda neschválí jeho způsob řešení, mohlo by dojít ke zpoždění výplaty některých sociálních dávek. Vyplývá to z novely zákona o úřadu práce, který má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici. Úřad ji se vší pravděpodobností předloží vládě ještě do konce dubna.
Zrušení sKaret, které ministerstvo zavedlo za bývalého ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) a přes něž měla chodit většina sociálních dávek, požaduje opozice, ale i vládní ODS v čele s premiérem Petrem Nečasem. Ministerstvo naopak trvá na jejich zachování s tím, že je bude používat jako identifikační průkazky. Jejich platební funkce, která má být dobrovolná, pak podle něj příjemcům sociálních dávek uspoří na bankovních poplatcích a navíc zvýší jejich finanční gramotnost.
Identifikační karty je podle ministerstva nutné zavést proto, že vládní strategie počítá s postupným rušením identifikátorů, například rodných čísel, z nichž lze odvodit osobní údaje lidí. Proto by do budoucna pro vnitřní účely úřadu práce měly tuto funkci plnit sKarty, které mají na rubu uvedeny osobní údaje lidí registrovaných na úřadu. Pod tímto číslem se prý o nich vedou v informačních systémech ministerstva a jeho úřadů potřebné informace.
Podle ministerstva bude sKarta jako identifikační karta výhodná i pro jejich držitele. Jednak se s nimi budou moci při příchodu na úřad přihlašovat do vyvolávacích systémů. Od příštího roku se pak prý budou s její pomocí moci přihlásit do systému úřadu práce i zvenčí. A to tehdy, když budou jenom potřebovat vyplnit nějaké dokumenty, kvůli kterým by tam jinak museli jít osobně. "Pokud bude mít držitel sKarty možnost využít čtečku karet na počítači, který používá (nemusí jít vždy o klientův osobní počítač, ale kterýkoliv počítač vybavený příslušným hardwarem), pak bude mít také možnost činit úkony vůči úřadu práce dálkovým přístupem, přičemž k identifikaci jeho podání slouží právě elektronický certifikát a číslo klienta," konstatuje ministerstvo.
Platební funkce prý ušetří
I podle nové verze zákona vypracované ministerstvem si lidé budou moci nechat na sKartu posílat peníze ze sociálních dávek a využívat ji jako kartu platební. To znamená, že na ni budou moci vybírat dávky z bankomatů a platit s ní v obchodech. Vyjde je to podle úřadu dokonce levněji než průměrný bankovní účet. Výhodu ministerstvo vyčíslilo téměř na 712 korun ročně.
"To je ovšem úsměvný argument, na který se mi nechce ani reagovat," okomentoval to Patrik Nacher ze serveru Bankovnipoplatky.com. Minimálně u pěti bank jde podle něj v současnosti zřídit účet, na kterém si člověk navolí poplatky tak, že ho to téměř nic nestojí.
Pokud by vláda podle ministerstva jeho návrh nepřijala, vystaví problémům lidi, kteří si již kartu převzali. "Mezi tato rizika zejména patří reálná možnost zpoždění výplaty nepojistných sociálních dávek u klientů, kteří je přijímají prostřednictvím účtu vedeného ke kartě sociálních systémů, a to v souvislosti s rozhodnutím Úřadu pro ochranu osobních údajů, z kterého vyplývá nutnost upravit způsob a rozsah předávání osobních údajů držiteli bankovní licence do 30. června 2013," míní ministerstvo. Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů by totiž banka podle něj musela zlikvidovat osobní údaje u více než 270 tisíc držitelů sKaret. U nich by pak úřad práce musel sjednat jiný způsob výplaty dávek, což by přineslo výrazné zhoršení komunikace a návazně hrozbu jejich nevyplacení.
S tím ovšem nesouhlasí poslankyně Lenka Kohoutová (ODS). Podle ní používá sociální kartu pouze část lidí, kterým chodí sociální dávky. "Je navíc možné se diplomaticky dohodnout s Českou spořitelnou na nějakém přechodovém období," dodala Kohoutová.
Zrušení sKarty by ale podle ministerstva znamenalo negativní dopady na státní rozpočet, protože by bylo potřeba odškodnit Českou spořitelnu, která systém provozuje, ale také příjemce sociálních dávek. "V prvé řadě jde o možnost chránit prostředky poskytované ve formě dávek a podpor před exekucí. Při zrušení instrumentu sKarty tak nebude zákonem garantována ochrana účelu dávek a podpor," míní ministerstvo.
