Těsná většina Turků si svobodně odhlasovala diktaturu, když prezident díky referendu získá kontrolu nad vládou, parlamentem i justicí, míní politolog Radko Hokovský z think-tanku Evropské hodnoty. Evropská unie by podle něho měla ukončit přístupové rozhovory s Tureckem, spolupráce by měla být postavena na jiné formě.
"Evropská komise by měla hned v úterý doporučit členským státům zastavení vyjednávání a ministři by měli při nejbližší příležitosti v radě zmrazit otevřené kapitoly a zahájit diplomatická jednání o jiné formě spolupráce mezi EU a Tureckem. Premiéři by na následné Evropské radě měli přístupový proces s Tureckem zcela ukončit," napsal Hokovský na Facebooku.
V reakci na nedělní turecké referendum poukázal na to, že pro ústavní změnu hlasoval větší podíl Turků žijících v různých zemích Evropy než v samotném Turecku. "Vypovídá to o nízké míře integrace do liberálně demokratického hodnotového systému mezi tureckými přistěhovalci v Německu, Rakousku, Holandsku a Belgii," soudí Hokovský.
Návrh na změnu, která zásadním způsobem posílí prezidentské pravomoci, byl přijat těsnou většinou. Rozhodlo se pro ni 51,4 procenta hlasujících. Hlavní turecká opoziční strana v pondělí vyzvala ke zrušení výsledků referenda. Hlasování a sčítání hlasů podle ní provázely podvody.
Hokovský čeká, že těsná menšina Turků, kteří hlasovali proti změně, sice bude chtít výsledek zvrátit, ale nevěří, že se jí to podaří. S ohledem na mocenské odhodlání prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana je podle něj málo pravděpodobné, že se mu nepodaří rychlá transformace země na de iure diktaturu.
Ústavní změny zavedou v Turecku prezidentský systém místo parlamentního, hlava státu tak bude mít větší pravomoci. Například bude moci vydávat dekrety, vyhlašovat výjimečná opatření, jmenovat ministry či rozpustit parlament. Odpůrci reformy ji kritizují, že soustředí příliš velké pravomoci do rukou prezidenta. Erdogan tvrdí, že reforma přinese stabilitu a prosperitu.
