U státních maturit neprošlo 14,4 procenta studentů z celkem 99 tisíc. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr školství Josef Dobeš (VV). Z toho 9,5 procenta studentů propadlo a téměř pět procent se nedostavilo. V minulých letech se neúspěšnost u maturit pohybovala kolem 2,5 procenta.
Neúspěšní studenti mohou jít v dubnu k dalšímu termínu nebo si maturitu dodělat do pěti let. Pro ty, kteří by ani tak zkoušku dospělosti neudělali, navrhuje Dobeš rekvalifikace. Státní maturity se letos po mnoha letech příprav konaly poprvé.
Opravnou maturitu neudělala polovina
"Z celkového počtu 23 700 přihlášených bylo na základě výsledků podzimních zkoušek vystaveno 12 388 maturitních vysvědčení. Úspěšnost podzimních maturantů rovná se 52,3 procenta," stojí ve statistikách ministerstva. Nejhůř dopadli němčináři, propadlo jich 59 procent. Z matematiky pak neuspělo 53 procent studentů, z češtiny 24 procent.
"Výsledky zkoušky z českého jazyka a literatury nepotvrzují katastrofické komentáře o nízké úrovni čtenářské gramotnosti našich žáků," zhodnotil Dobeš. Špatné výsledky v matematice a němčině zase přičítá na vrub hlavně studentům nástavbových oborů a učebních oborů s maturitou.
Celkový počet dětí, které zůstaly bez maturity, označil Dobeš za bolestivý. U takzvané profilové části maturity, tedy té, kterou si každá škola připravuje sama, se přitom celková neúspěšnost u všech typů škol pohybuje kolem 1,8 procenta, jednotné maturity ukázaly na velké rozdíly. Zatímco neúspěšných gymnazistů je po podzimním termínu státní maturity jen 0,7 procenta, na technických a ekonomických středních školách je to 5,4 procenta žáků. Na nástavbových oborech je pak neúspěšnost 24 procent. "Toto je to síto, laťka, kterou jsme nastavili," uvedl ministr.
Právě jednotná úroveň nutná pro získání maturity má podle ministerstva vést ke zvýšení kvality vzdělávání. Na 169 školách byla totiž celková neúspěšnost přes 50 procent, na 25 školách dokonce propadlo 70 procent maturantů. "To je katastrofa," komentoval to Dobeš. Na tyto školy chce poslat školní inspekci.
Naproti tomu školy, které vychovaly žáky s nejlepšími výsledky, by měly v budoucnu dostávat více peněz, stejně jako ty, jejichž žáci excelují ve znalostních olympiádách. Více peněz mají dostat také vysoké školy, na které se tito premianti hlásí.
"Maturita se stala masovou záležitostí, nikoli výrazem elitního vzdělávání. Maturita nutně musela změnit charakter, dramaticky se zvětšily rozdíly v jejím pojetí i náročnosti," konstatoval šéf centra pro přípravu maturit Cermat Pavel Zelený. Zatímco nyní šlo k maturitám 77 procent populačního ročníku, v roce 1991 mělo zkoušku dospělosti jen 30 procent obyvatel.
