Připravované rozšíření dolu Turów v Polsku ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku, uvedli zástupci vodáren. Zejména v obcích v oblasti Frýdlantu, Hrádku nad Nisou a Chrastavy už dnes studně a potoky vysychají a s prohloubením dolu se to podle odborné studie bude zhoršovat. Studie poukazuje na to, že na řešení akutního nedostatku pitné vody pro 30 tisíc lidí bude v nejbližších letech třeba miliarda korun, a pokud se naplní černé scénáře, tak stamiliony navíc. Obce i vodárenské společnosti teď chtějí, aby s financováním pomohl stát. Samy na to peníze nemají, znamenalo by to výrazně zdražit vodu.
"Vodárenské společnosti musejí řešit problém, který nezavinily, a zajistit obyvatelům příhraničí pitnou vodu," řekl David Votava ze Severočeské vodárenské společnosti (SVS). Zajistit bude třeba nové zdroje vody, postavit přivaděče a nové vodovody a také úpravny. Pro Frýdlantskou vodárenskou společnost (FVS) to představuje v první fázi investici téměř za 600 milionů korun, možná i dalších 300 milionů. "Bylo by nutné přivést na Frýdlantsko vodu z opačné strany Jizerských hor," vysvětlil náklady ředitel společnosti Petr Olyšar. SVS vyčíslila náklady na vodu pro regiony Hrádku a Chrastavy na 400 milionů.
Vodárenské společnosti i starostové žádají vytvoření samostatného vládního dotačního programu, z něhož by bylo možné čerpat až 100 procent potřebných peněz na investice, které obyvatelům postiženého území zajistí pitnou vodu. "Evropské dotace nejsou řešením, tam můžeme získat nějakých 45 procent," řekl Votava. Zbylé náklady by v takovém případě znamenaly výrazné zdražení vody pro odběratele. Projekty navíc řeší jen zásobování pitnou vodou, nedokážou nic změnit na faktu, že krajina v postižených oblastech bude stále víc vysychat. Podle starostů by proto měl stát vymáhat kompenzace po polské straně. Obce ani kraj toto možnost nemají, pro Polsko nejsou partnerem.
Hnědouhelný důl u polské Bogatyně zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam těžit chce až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. "Dnes je hranice dolu zhruba kilometr daleko, posunout by se měla asi na 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku. Z výše položených domů pak budou koukat přímo do těžební jámy," řekl starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (Hrádek potřebuje změny!). Už dnes podle něj tamní studně vysychají a hraniční potok zcela zmizel.
Úbytek vody v pohraniční oblasti souvisí s odčerpáváním vody z dolu. V minulosti podobný problém trápil sousední Německo, teď se s posunem těžby přesouvá směrem k českým oblastem. Podle informací z databáze EIA počítá vlastník s prohloubením dolu až do 80 metrů pod úroveň hladiny moře. Odčerpávání vody z dolu podle měření výrazně snížilo na Frýdlantsku hladinu spodních vod. Podle informací EIA z dolu jen v roce 2013 odčerpali 15,7 milionu metrů krychlových vody, kterou po přečištění vypouštějí do řek. Pro srovnání toto množství představuje více než 80 procent roční spotřeby vody celého Libereckého kraje.
