Jízdárna pražských ruzyňských kasáren, kde byli za druhé světové války popraveni vedoucí představitelé domácího odboje, se přeměnila na pietní místo. V posledních dnech byly dokončeny stavební úpravy a v úterý bude jedno z nejpamátnějších míst novodobé české historie předáno do užívání Vojenskému historickému ústavu (VHÚ). Zachována zůstala i po více než 70 letech stěna se stopami kulek popravčích čet. Příští rok pietní místo doplní expozice VHÚ. V pondělí to řekl Michal Burian, ředitel odboru muzeí VHÚ.
Přesné místo poprav se podařilo identifikovat v roce 2011 při natáčení dokumentu chystaného k výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. "V těchto dnech byly dokončeny stavební úpravy, které přeměnily původní vojenské skladiště do podoby pietního prostoru odpovídajícího významu událostí, které se zde před sedmi desetiletími staly," poznamenal Burian.
V jízdárně strávilo své poslední okamžiky devět studentských funkcionářů popravených v souvislosti s událostmi 17. listopadu 1939. Podle Buriana bylo během prvního stanného práva po příchodu Heydricha do Čech v jízdárně zastřeleno či oběšeno 247 lidí. "Byli mezi nimi i vedoucí představitelé nejvýznamnější odbojové organizace Obrana národa," podotkl. Mezi oběťmi byli i první zavraždění generálové Josef Bílý a Hugo Vojta, následovali i další generálové. "Mezi popravenými vysokými důstojníky byl rovněž podplukovník Ladislav Preininger či jeden z proslulých tří králů českého odboje plukovník Josef Balabán," dodal Burian. V jízdárně byl popraven také náčelník České obce sokolské Augustin Pechlát.
Burian řekl, že jízdárna patří mezi nevýznamnější a nejautentičtější pietní místa novodobé české historie. "Díky citlivému zásahu předního českého restaurátora, akademického malíře Jana Živného se podařilo uchovat v původní podobě stěny, v nichž jsou dodnes patrné stopy po kulkách německých popravčích čet," uvedl. Podobu pietního místa navrhli akademický malíř Pavel Holý z Vojenského historického ústavu a architekt Stanislav Marek. Na výrazné tváři památníku tvořeného jmény všech popravených se podílel rovněž pracovník Archivu hlavního města Prahy Vojtěch Šustek.
Jízdárna je součástí areálu ruzyňských kasáren spojovacího vojska české armády. Důstojné pietní místo se podle Buriana podařilo vytvořit díky úsilí armády a spojařů, proto jeho předání VHÚ bylo naplánováno na den, kdy si české spojovací vojsko připomene 100. výročí svého vzniku v rámci československých legií v Rusku.
