Především politici by podle ústavních expertů měli dbát na to, že ústava nepřipouští změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu. Ústavní soud už to zachránit nemusí, zvláště v případě, pokud by jeho role byla omezena. Zaznělo to v pátek na konferenci ke čtvrtstoletí od přijetí české ústavy, která se konala v sídle senátu.
"Střední Evropu obchází strašidlo populismu, občas nakoukne až k nám," uvedl soudce Nejvyššího správního soudu Pavel Molek v souvislosti s některými slibovanými změnami Ústavy. Radikální změnu politického systému včetně prosazení širokého referenda nebo zákaz islámu slibovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie. Premiér a předseda ANO Andrej Babiš plánoval zrušení senátu jako zbytečné instituce.
Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva právnické fakulty olomoucké univerzity poukázal na to, že Senát díky odlišnému složení, než má sněmovna, představuje hráz a bariéru proti ústavním změnám, proti "nějakým frivolním změnám ústavy z krátkodobě prospěšných důvodů".
Karel Eliáš z Ústavu státu a práva Akademie věd odmítl snahy veřejných činitelů vykládat si ústavní pravomoci podle své libovůle. Netýká se to podle Eliáše pouze současného prezidenta Miloše Zemana, ale i jeho předchůdců nebo dalších, které ale blíže nespecifikoval.
"Jsme konfrontováni s řadou případů, kdy se s ústavními pravomocemi toho či onoho nakládá způsobem sporným, ale jde o to, zda lid to považuje za dostatečně sporné," podotkl vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Podle něj by lidé měli znát ústavu a měli být si vědomi souvislostí a důsledků, ke kterým by sporná rozhodnutí mohla vést.
