Do jara příštího roku by měla být hotová nová koncepce aktivní zálohy Armády České republiky. Zatím je vše ve stadiu úvah a balancování navrhovaných možností. Jak vyřešit malý zájem o službu, problematiku legislativního prostředí a hledání benefitů pro zaměstnavatele, kteří by "záložáka" zaměstnávali? Na toto téma se pro on-line deník TÝDEN.CZ rozhovořil František Šulc, šéf poradců ministra obrany.
Kdy lidé mohou ve schránce objevit pozvánku k odvodu?
Jedině ve chvíli, kdy bude Česká republika přímo ohrožena. A v každém případě by o tom musela rozhodnout vláda.
Takže se to netýká mírového období...
Ne. V míru obranu zajišťuje profesionální armáda a doplňuje ji dobrovolná aktivní záloha. Pokud by měly úkoly zásadním způsobem narůst - třeba v případě ohrožení státu - tak proběhne mobilizace - profesionální armáda je jádrem, které je okamžitě doplněno aktivní zálohou a povolanou částí populace. Podle zákona má každý v této zemi brannou povinnost. Branná povinnost vzniká dosažením 18 let a zaniká dosažením 60 let. Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
Občané se tedy nemusejí bát, že by museli narukovat do armády?
Ne. V míru nikoli. Když by byl stát ohrožen a vláda by rozhodla o odvodech, dostali by občané dopisy, museli by se dostavit k prohlídkám, u kterých by bylo posouzeno, zda jsou schopni služby, či nikoli. A pak, když by bylo potřeba, přišel by teprve dopis, kterým by byli povoláni. Ale k tomuto druhému dopisu nemusí dojít. V současnosti se odvod mimo stav ohrožení státu týká jen vojáků z povolání a příslušníků aktivní zálohy. Navíc - v tuto chvíli je aktivní záloha dobrovolná, není to povinnost.
Nic se tedy nemá měnit?
Tak tomu bylo doposud a nic se na tom měnit nemá. Vzhledem ovšem k tomu, že nyní již není možné k mobilizaci přistupovat jako v minulosti, kdy stát zcela kontroloval nejenom populaci, ale i značnou část výrobních prostředků a především vojenské systémy nebyly tak technologicky náročné, je nutné uvažovat o určitých změnách. V případě mobilizace se hovoří o takzvané odložené potřebě - to znamená, že v době míru neprovádíte například odvody a další administrativní úkony či že ve skladech je pouze minimální množství techniky. Její udržování totiž stojí velké prostředky a technologická obměna by stála mnohem, mnohem více. Vzhledem k technologickému pokroku máte vlastně dvě armády - jednu novou a jednu značně zastaralou, o jejíž výkonnosti se dá pochybovat.
Pokud ale potřebu chcete odložit, znamená to, že musíte mít dostatek času na doplnění profesionálních sil zálohou a technikou. Proto se uvažuje o tom, že kromě dvou stávajících stavů - ohrožení státu a válečného stavu - by byl vytvořen ještě jeden stav, a ten by byl "předsunut". Pracovně jej nazýváme mimořádná opatření a v jeho rámci by mohly být již v době míru prováděny určité administrativní úkony (například odvod), aby, pokud by došlo na nejhorší, byla Česká republika připravena. Každopádně, vyhlásit tento stav by musela vždy vláda, nikoli samotný ministr obrany.
Jak by měla vypadat nová podoba armádních záloh?
Před několika dny proběhl seminář, který byl jakýmsi prvním výkopem připravované koncepce aktivní zálohy. Nepředpokládáme vytvoření zcela nové zálohy, ale vylepšení stávajícího stavu. Aktivní záloha existuje, je ji ale zapotřebí revitalizovat - zvýšit počet jejích členů ze současné tisícovky na několik tisíc, lépe motivovat především zaměstnavatele, aby byli ochotni příslušníky aktivní zálohy uvolňovat, soustředit se primárně na vytváření jednotek záloh u útvarů, zlepšit výcvik apod.
Nově by součástí aktivní zálohy neměli být pouze občané, kteří by se v době míru nechali odvést tak jako doposud, ale po určitou dobu i někteří vojáci z povolání, kteří by opustili armádu. Je to obvyklé například ve Francii. Vojáci by s tím samozřejmě museli souhlasit při podpisu závazku. Služba v aktivní záloze by se netýkala ovšem všech bývalých vojáků z povolání. Cílem změn je, aby profesionální armáda, která je jakousi první pomyslnou linií obrany, mohla být velice rychle doplněna aktivní zálohou - druhou linií - aniž by bylo nutné mobilizovat část populace či celou populaci. Mobilizace populace je skutečně až tím posledním a zcela výjimečným stupněm.
Podle posledních informací by se tato služba týkala i žen...
To není nic nového. Mobilizace se týká mužů i žen už podle stávajícího zákona.
Nebudou mít "záložáci" problémy se zaměstnavateli?
Je třeba lidi motivovat, aby měli chuť do zálohy jít. Ale asi ještě důležitější je nějakým způsobem motivovat a přesvědčovat jejich zaměstnavatele, že je výhodné příslušníky aktivní zálohy zaměstnávat a uvolňovat. V zahraničí existuje řada způsobů, jak motivují zaměstnavatele. Jde třeba o daňové úlevy, náhrady v případě povolání příslušníka aktivní zálohy a podobně. Možností je celá řada, musíme dát dohromady ty, které budou pro Českou republiku nejvhodnější. Nicméně, jde o zvýšení bezpečnosti státu, a to by měli podporovat i všichni zaměstnavatelé, protože jak budou podnikat v nestabilním prostředí?
