Nástupce Václava Klause v prezidentském úřadě zvolí v roce 2013 v přímé volbě pravděpodobně občané. Poslanecká sněmovna schválila příslušnou ústavní novelu k zavedení přímé volby prezidenta. Sociální demokraté stejně jako většina koaličních poslanců v závěrečném hlasování podpořili vládní návrh, komunisti se zdrželi.
Šance na to, že předloha bude platit, je nyní velká. ČSSD, která má v horní komoře většinu, totiž doporučí svým senátorům, aby beze změn ústavní novelu schválili. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky je přímá volba vlajkovou lodí stranického programu stejně jako zavedení celostátního referenda.
Pro předlohu hlasovalo 159 ze 192 přítomných poslanců, tři byli proti. Šlo o občanské demokraty Aleše Rádla, Jana Bauera a Jaroslava Plachého. K přijetí ústavní novely bylo nutných nejméně 120 hlasů. Bauer do stenoprotokolu později uvedl, že chtěl hlasovat pro.
Postoj komunistů vysvětlil jejich předseda Vojtěch Filip tím, že se účastnili až několika posledních debat představitelů parlamentních stran o ústavní novele. K dřívějším diskusím komunisti přizváni nebyli; proti ústavní změně však podle Filipa nic nemají.
Sněmovna dopoledne podle očekávání schválila jen dva ze tří pozměňovacích návrhů opoziční ČSSD k ústavní předloze na zavedení přímé volby prezidenta. Sporný návrh na změnu způsobu jmenování členů bankovní rady České národní banky neprošel. Se svými pozměňovacími návrhy neuspěli ani komunisti.
ČSSD si po hlasování o pozměňovacích návrzích vzala hodinovou pauzu na jednání klubu. Na něm rozhodovala, jak se k ústavní předloze v závěrečném hlasování postaví.
Sociální demokraté uspěli s návrhem, který se týká omezení prezidentovy pravomoci rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nutný by byl podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Jen na dobu výkonu funkce by byla podle dalšího úspěšného návrhu ČSSD omezena prezidentova imunita.
Sociální demokraté zdůrazňovali, že od některých svých pozměňovacích návrhů ustoupili a vůbec je nepodali. Týkaly se prodloužení funkčního období prezidenta z pěti na šest let a možnosti odvolat ho v referendu.
Pro jmenování bankovní rady ČSSD nabízela dvě možnosti - byl by nutný podpis premiéra nebo souhlas Senátu. Koalice to odmítla. Komunisti neuspěli se svým návrhem, aby prezident mohl jmenovat radu centrální banky jen po souhlasu sněmovny.
Poslanci zamítli i další návrhy KSČM, které se týkaly jmenování prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, jmenování a odvolávání předsedy a místopředsedů Ústavního soudu a vyhlašování referenda a jeho výsledků.
Kandidáta bude moci navrhnout petice 50 tisíc voličů
Prezidentu Václavu Klausovi končí funkční období na počátku roku 2013, podle platných zákonů by měli jeho nástupce vybrat na společné schůzi poslanci a senátoři.
Koalice nemůže prosadit zavedení přímé volby prezidenta sama. Pro přijetí návrhu je nutná ústavní, třípětinová většina ve sněmovně i v Senátu. Hlasy opozice jsou potřeba v dolní komoře a zejména v komoře horní, v níž má ČSSD většinu.
Vláda navrhla v ústavní novele změnit mechanismus výběru hlavy státu, kterou by do budoucna místo členů parlamentu mohli vybrat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory. Kandidáta na prezidenta by mohla podle novely navrhnout petice alespoň 50 tisíc občanů starších 18 let nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu hlavy státu by vyhlašoval předseda Senátu. Vyhlásit by ji měl nejpozději 90 dnů před jejím konáním.
Předloha předpokládá rozšíření výčtu důvodů pro odvolání přímo voleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k Ústavnímu soudu by mohly podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina.
